Když na loňském mistrovství světa kanadský útočník Corey Perry tvrdě atakoval Tomáše Vokouna, byl v Česku okamžitě hokejovým vrahem. Pátek však ukázal, že podobné "vrahy" má i český hokej.
Kanaďané jsou svou agresí v okamžicích, kdy se jim nedaří a ztrácejí zápasy, pověstní. Jejich krédo v Česku je na úrovni bývalého vedení pražské radnice - není valné. Ale jsou opravdu až tak jiní?
Zlínu se vstup do čtvrtfinále play-off vůbec nevydařil. Prohrál první zápas, a když to vypadalo špatně i s druhým duelem, přispěchal s "impulzem" Michal Důras, který v rohu kluziště tvrdě atakoval pardubického gólmana Martina Růžičku.
Důrazný zlínský útočník jednoduše neunesl špatný vývoj hokejové bitvy a svou frustraci si vybil na nejsnadnějším možném terči. Stejně jako v Německu Perry, jehož počínání navíc pomohlo Kanadě ke značně kontroverznímu gólu.
Nyní se však ukázalo, že podobné prasárny nejsou pouze charakteristickými rysy kanadských hráčů. Ony se prostě někdy v tak tvrdé hře, jakou je hokej, dějí. Někomu "rupnou" nervy a už to lítá. A je jedno, odkud je.
Nejlepší reakce na podobné situace je jejich ignorace. Tedy, na ledě je potřeba ručně-stručně vysvětlit soupeři, že takhle ne, ale po zápase už to nemá cenu řešit. Emoce totiž ke sportu, a hokeji zvlášť, patří.
A vyčítat někomu něco, co děláte sami... Vypadá to hloupě.
