Hořčička vychytal Třinec, "doma" nechce chodit kanálem

Tři proměněné nájezdy udělaly ze zlínského útočníka Petra Lešky nejzářivější hvězdu extraligového zápasu v Třinci, který hosté vyhráli 3:2. Bez přispění gólmana Luboše Horčičky by však zápas vůbec nemusel dojít do prodloužení. Dvaatřicetiletý brankář otupil intenzivní třinecký tlak 45 zákroky a v regulérním čase byl hlavně děčínský rodák ústřední postavou týmu PSG.
    
Horčička je přitom s Třincem spojený téměř pupeční šňůrou. Pod Javorovým vrchem se objevil v sezoně 2002/2003 a ačkoliv se v celku dlouho neohřál, zapustil v Třinci kořeny a ve slezském městě našel dokonce trvalé bydliště. "Tehdy si mě tu našla přítelkyně a už jsem tady zůstal a usadil se. Tak doufám, že po pátku nebudu muset chodit kanálama. Se sousedy jsem ještě nemluvil," mohl se po utkání usmívat Horčička.
    
Třineckým fanouškům však díky jeho zásahům smích mrznul na rtech. Oceláři i ve svém druhém domácím vystoupení vyvinuli velký tlak, ale střelecká nepohoda se jich drží dál. "Nejhorší to bylo asi ve druhé třetině. To nás hodně přehrávali, měli dost šancí. Tam jsem si zachytal," tvrdil Horčička, který si právě v prostřední části připsal 19 zákroků. Za záda pustil pouze Zíbovu bombu od modré čáry.
    
Horčičkovo kouzlo přestalo platit až při nájezdech. Domácí mu dali tři góly z pěti pokusů, jenže hosté měli skvělého Petra Lešku, který byl ve třech nájezdech stoprocentně úspěšný. "Při těch nájezdech to byla katastrofa, ještě že máme Lešouna (Lešku), který to bravurně proměnil a rozhodl o bodu navíc pro nás. Ty jeho nájezdy se chytají fakt těžko. On nebo i Martin Hamrlík jsou 'vyčůraní' - nevíte, co vymyslí," dokázal se Horčička vcítit do kůže svého třineckého protějšku Petera Hamerlíka.
    
Horčičkovi jednou zatrnulo už těsně před koncem řádné hrací doby. Bonkovo nahození z rohu hřiště se mu zamotalo mezi nohy a puk vypadl pár centimetrů vedle tyčky. "Hodně jsem si oddechl, protože by byla škoda pokazit si výkon. Bylo to kousíček od brankové čáry," řekl Horčička.