Nejmodernější hala v Česku láká nejrůznější společenské akce. Zatímco velké mezinárodní sportovní akce jsou velkou zábavou a přivádějí do hlediště davy lidí, dohrávka 48. kola hokejové extraligy Sparty s Třincem bouřlivou kulisu, která by hnala hráče dopředu, nepřinesla. Zejména v první třetině. Fanoušci domácí Sparty dodrželi své výhrůžky a vyjadřovali protest kvůli špatným výkonům hokejistů na vlastním ledě.
Hráči nastupují na led. Vše je připraveno k úvodnímu buly. Z horní tribuny však sleduji něco jiného. Hromadný úprk domácích fanoušků z vyhrazených sektorů. Ne, nehoří, nikdo nehlásí poplach ani nepanikaří. Přitom dav utíká, jako by mu šlo o život. Za několik sekund jsou prostory za brankou zcela vyklizené a místo nich jen transparent s textem "Toto není hodno Sparty, bojujte za ni."
"Jako v kostele, jako v kostele, je tu ticho jako v kostele."
To je jeden z pokřiků, který fanoušci řvou, když tábor soupeře nebo publikum mlčí. Přesně tak to působí, když procházím tribunami. Všichni sedí, mlčí a nikdo nefandí. Sem tam dolehne nějaký zvuk ze sektoru hostů, ale nejde v žádném případě o pravou hokejovou atmosféru. Spíš člověk slyší pokyny rozhodčích určené hráčům, které jinak není možné ani zaslechnout. Trochu nezvyk.
Snad jediný, kdo má z protestu radost, jsou majitelé stánků s občerstvením. "Jedno pivo!" hlásí slečna prodavačka s úsměvem. Má důvod, vždyť probíhá první třetina a místo prázdných prostor je před ní nespočet lidí ve sparťanských dresech. Tržby budou, to je jasné.
Duch na odlehlém místě
Jdu se projít dvěma prázdnými sektory. Diváci z těch přilehlých na mě civí jako na zjevení. Člověk si v tu chvíli připadá jako duch na odlehlém místě. Kdybych upustil špendlík, určitě bych ho po dopadu na zem uslyšel. Takhle slyším sem tam zvuk píšťalky nebo nárazů hráčů do mantinelu.
Malí fanoušci školního věku v dresu Letňan se pokoušejí hlasitě podporovat Spartu, ale nemají šanci na úspěch. Jejich pokřik je slyšet sotva na pár metrů. "Zajímavý, když po nich chceme, aby fandili, tak mlčí a teď řvou sami od sebe," říká ironicky jeden z fanoušků nové nastupující generace výrazně staršímu dědovi.
Kotel Sparty se po úprku z tribun dělí na dvě skupiny. Jedna klábosí u stolku a při pohledu na ni se mi skoro chce uvěřit, že se žádný hokej nehraje. Druhá naopak pozorně sedí u stolků a na televizních obrazovkách sleduje právě probíhající zápas.
U stolků se místo o protestu hovoří spíše o tématech, která by člověk při hokejovém zápase jen těžko zaslechl. Rozhodně mezi ně nepatří divadelní představení, o kterém se baví jedna čtyřčlenné skupinka. "Přítelkyně mi řekla, ať ji příště ani neberu, když se poté v hospodě bavím s přáteli o hokeji," říká jeden fanoušek ostatním.
Za minutu začínáme!
Hosté z Třince už v páté minutě dávají první branku, kterou však kvůli nulové odezvě v aréně téměř nikdo z přítomných ani nezaznamená. Pár výjimek se ale přeci jenom ale najde. "Prohráváme, a ještě nejsem ani naštvaný. Protože to nevidím," promluví sarkasticky sparťanský fanoušek středního věku u stolku.
Sparta ještě v první třetině vyrovnává. Oslavné chorály a gesta však nečekejte. Místo nich se někteří jen zmůžou na mírný potlesk. Zřejmě chtějí dodržet protest doslova. Ani hromové "Gól!" se neozývá. Být na hokeji poprvé, tak si říkám, že jsem místo O2 areny přišel do kostela.
Následně se pokouší jeden fanoušek z řad kotle vyvolat jméno úspěšného střelce Andreje Kudrny. Je však sám. Nikdo z ostatních ho nepodporuje, a naopak je hodně rychle umlčen. Snaha dobrá, leč marná. "Je ta hra lepší, když tam nejsme?" ptá se nahlas sám sebe starší pán při probíhajícím bojkotu. Třetina skončila za nerozhodného stavu.
Skupinky lidí u stolků diskutují dál. Dokonce tak intenzivně, že někteří z nich málem propasou i start prostředního dějství, kdy se už žádný protest nekoná. "Nechci vám nic říkat, ale za minutu začíná druhá třetina a vy ještě nemáte přichystané bubny," upozorňuje člen kotle bubeníky. Klid najednou střídá spěch na tribunu. Dál už se pokračuje normálně. Protest však Spartě nepomáhá, doma prohrává s Třincem 2:3 a její situace v boji o předkolo play-off zůstává nadále vážná.
