Dvanácté kolo. Zápas proti Litvínovu a porážka 2:3. Tehdy Liberec naposledy zakusil hořkost porážky. Od osudného střetnutí se Bílí Tygři rozjeli na rychlost pendolina. Vyhrávají jeden zápas za druhý a soupeře kosí na potkání. Naposledy vyprovodili Kometu výhrou v prodloužení a navlékli na pomyslnou šňůru triumfů už dvanáctý korálek. A pod Ještědem je stále veseleji. Neskutečná forma Severočechy vynesla až na druhé místo tabulky. Čelo navíc uniká jen o skóre. Strůjců úspěchu je hned několik.
1. Will a Lašák: Neprůstřelná dvojka
Liberecké brankoviště připomíná nedobytnou pevnost, ať se se na obhajobu tygří klece postaví kdokoliv. Maskovaní muž v modrobílých dresech představují správný mix mládí a zkušenosti.Roman Will proti soupeřům vytahuje jeden zákrok za druhým a v každém utkání vydeptá takřka všechny střelce, kteří se vydají na zteč k jeho svatyni. Podobně je na tom i ostřílený matador Ján Lašák. Společně tahle dvojka dokáže divy.
2. Faktor Šimek
Pro takového obránce by každý trenér doslova zabíjel. Radim Šimek totiž umí všechno. Pod Ještědem se rozehrál do vynikající formy, kterou zdobí i brankami. Když je potřeba mužstvo povzbudit, je to právě on, kdo zavelí k vzepětí. Poznali to třeba třinečtí Oceláři nebo Pardubice, jimž nasázel po dvou gólech. Trefou načala liberecká čtyřiačtyřicítka i vítězství na Spartě. Ve statistice +/- je vysoko v plusu a jeho hra neustále nabírá na obrátkách.
3. Čarostřelci nad třicet
Radivojevič 36 let. Jelínek 32. Bartovič 35. Krenželok 33. Bílé Tygry táhnou matadoři. Ti přihazují góly jak na běžícím páse. Některý z nich míň a některý víc, přesto si dokážou vždy najít správný moment, kdy přesně zacílit. Liberec z toho pak těží body. Zkušenostmi pomáhají i mladším, již pak cenné rady využívají na ledě.
4. Talentovaná tygří mláďata
Kromě "střední generace", jež je v Liberci zastoupena hráči v čele s pětadvacetiletým Michalem Bulířem, se v áčku začíná prosazovat dravé mládí. Devatenáctiletý Dominik Lakatoš je nedílnou součástí prvního týmu už vcelku dlouho a neustále potvrzuje, jaký v něm dřímá talent.
Drápky začal vystrkovat i o rok starší Jan Ordoš. Ten sice v úvodu sezony nastupoval spíše za Benátky, když ale dostal příležitost ukázat, co v něm je, uchopil šanci za pačesy. Jeho krásná gólová sóla, jimiž pohladil duše hokejových fanoušků v duelech proti Vítkovicím či Hradci, si budou všichni ještě dlouho pamatovat. A některý z nich třeba bude oceněn i Zlatou helmou. Vědět o sobě dávají ale i Havlín, Pyrochta nebo Hrabík. Liberec má zkrátka kde brát.
5. Pešánova taktovka
Trenérský mág loni dovedl Liberec k titulu. Letos byl začátek sezony trochu kostrbatý, teď se však vše vrací do zajetých kolejí úžasného minulého ročníku. Správný mix mládí a zkušenosti společně s naordinovanou hrou umíchává vynikající koktejl s hokejovou značkou. A Liberec tak bude v této sezoně ještě určitě hodně vidět.
