Hokej
Mým snem je získat titul, říká Šlégr. Čeká na něj celý život
09.04.2015 05:30
Jedinou vyhranou sérii je od naplnění vytoužených úspěchů ve své kariéře hokejový obránce Jiří Šlégr. Člen prestižního Triple Gold Clubu toho s hokejem zažil už opravdu hodně, ale přesto pro něho i po olympijském zlatu, dobytí Stanley Cupu i triumfu na světovém šampionátu zůstává mistrovský titul s Litvínovem něčím zcela mimořádným. Věří, že jeho dlouholeté čekání se letos naplní.
I ve 43 letech ho postup do finále přece jen vyvedl z míry. "Já vždy říkal, že mým prvním snem byl vždycky extraligový titul," připomněl. "V roce 1991 jsme zůstali těsně před branami, když jsme hráli finále proti Jihlavě. Mám to v tomto ohledu tak trochu neuzavřené, pro mě osobně je to poslední věc, co se mi s hokejem nepovedla. A já s tím klubem žiju a dýchám, takže titulem by se ten velký dlouholetý sen splnil," vysvětlil Šlégr.
Když trefil Peter Jánský v semifinále postup proti Kometě Brno, přiznal, že v hlavě se mu toho odehrávalo mnoho najednou. Patří do litvínovské party skvělých hokejistů, která se chtěla dát znovu dohromady a historicky první titul pro klub vybojovat. Z toho ale sešlo.
"Je hrozně složitý, co všechno mi probíhalo hlavou. Každopádně tam byla obrovská úleva a pocit štěstí. Člověk se musí do toho finále dostat, aby o ten titul mohl vůbec zabojovat. A my teď tu šanci máme. Pořád však ještě kousek schází. A to ten nejobtížnější, jak se nejen říká, ale tak to opravdu i je," podotkl Šlégr.
Vyzkoušel si to na vlastní kůži už právě před 24 lety, kdy se s "Chemiky" prodral do finále, ale Litvínov ho s jihlavskou Duklou prohrál 1:3 na zápasy. "Měli jsme tehdy hrozně mladé mužstvo. Byl to pro nás velký úspěch se dostat do finále. Prohrávali jsme 1:2 na zápasy a pak přišel kolaps v tom posledním utkání, kdy jsme dostali hroznou ránu," připomněl Šlégr domácí debakl 0:7. "Všechny nás tehdy moc mrzelo, že to nevyšlo."
Od té doby si tradiční severočeský klub zkusil finále už jen v roce 1996, kdy hrál Šlégr v NHL za Edmonton. Nad jeho síly byl ale tehdy takřka neporazitelný Vsetín. "To ve vzpomínkách tolik nemám, protože jsem neměl tolik možnost tohle finále sledovat," vysvětlil Šlégr.
Současnému týmu věří, že na zlato může dosáhnout. I kvůli soudržné partě. "Dlouhodobě jsme to říkali, že ta síla v mužstvu je, vždy jsme mu věřili a i proto byla snaha držet ho pohromadě. Největším faktorem byl pak příchod trenérů Rulíka s Hořavou, ale nesmíme vůbec opomenout ani trenéra gólmanů Orcta, který udělal spoustu práce s Pavlem Francouzem," ocenil Šlégr.
"Je v tom důraz, soudržnost, agresivita, kluci dodržují, co po nich chceme. Věří tomu a sami vidí, že to funguje," pochvaloval si Šlégr, jenž při vracejících se zdravotních problémech působí alespoň na střídačce jakožto prodloužená ruka trenérů.
Přestože by hrozně rád, do finále kvůli problémovým zádům pravděpodobně nenaskočí. "Zatím to nevypadá vůbec, trénuju jen v teplákách, ani ne ve výstroji. Člověk nemá říkat nikdy, že to nenastane, ale... Pro mě osobně je však strašně důležité, že u toho mužstva jsem a chci u toho být. Těch neúspěchů jsem si užil vcelku dost v posledních letech, tak teď by to mohlo vyjít a mohli bychom se radovat z úspěchu," věří Šlégr.
Nelze se ubránit nabízející se paralele s dalším olympijským šampionem Jaroslavem Špačkem, který překvapivě vypomohl před dvěma lety Plzni a byl z toho pro klub rovněž historický titul. "Samozřejmě mi to pořád někdo podsouvá, ale 'Špágr' byl zdravý... A to je obrovský rozdíl. Když už by na to mělo dojít, tak bych si to musel hodně dobře zvážit, abych taky třeba neskončil na vozíku," prohlásil Šlégr.
O okolnostech, za nichž by do finále třeba alespoň částečně zasáhl, nechce proto příliš spekulovat. "Nechci z toho udělat něco, že to finále je o Šlégrovi, aby z toho bylo nějaké divadlo, to určitě ne. Pořád se cítím součástí toho týmu, i když jsem v sezoně nastoupil jen do 17 zápasů a v play off nehrál," uzavřel Šlégr.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.