Maximální změnu nálad zažil během tří dnů třinecký útočník Jan Peterek. Ten nejprve ve čtvrtém finále odmítl třinecký titul, když netrefil prázdnou branku, v úterý už ale zase patřil k tahounům. Závěrečným gólem se podílel na výhře Ocelářů 5:1 a zisku vysněného titulu.
Pro devětatřicetiletého Peterka, dlouholetou oporu Třince, se jednalo o premiérový triumf v české nejvyšší soutěži. A jak se patří, si ho užíval. Stejně jako celá slezská hokejová metropole.
Na český titul jste čekal dlouho, asi se to vyplatilo, že?
Je to krásný pocit, ale euforie asi přijde až později. Teď je to takové unavené a jsem rád, že finále skončilo. Už jsem fakt unavený. Zvlášť po té sobotě, co jsem provedl. Byl to nejhorší moment v mé kariéře. Jsem strašně rád, že to dneska vyšlo, protože bych se jinak musel odstěhovat na jinou planetu, kdyby to Vítkovice otočily.
Bylo vidět, že máte velkou motivaci.
Jasně, chtěl jsem to vzít na sebe. Říkal jsem si, že musím mančaftu maximálně pomoct. Dal jsem do toho všechno.
Titul jste ale zaplatil zubem, je to pravda?
Ano, ano. Celou kariéru jsem hrál bez chrániče, zuby držely. Dneska, poslední zápas, pic ho a je to tam. Takže mě čeká zubař. Už byl za mnou.
Dáte si zub zlatý?
Tak to nevím. Byl jsem v Rusku a tam to je normálka, takže ho tam možná prdnu. (smích)
V Rusku jste získal s Jaroslavlí dva tituly, dá se to porovnat?
Každé vítězství je krásné. Ten pocit je úžasný, ať vyhrajete v Mongolsku nebo kdekoli jinde. Každý, kdo sportuje, tak ví, jaké to je.
Během play-off jste měli slogan: tvrdě na ledě i mimo něj. Budou takové i oslavy?
To vůbec nevím, nic dopředu neplánuju. Jak řeka poteče, tak do toho skočím.
Už nějak plánujete budoucnost?
Půjdeme to oslavit. To je momentálně asi moje celá budoucnost.
Nechcete končit na vrcholu?
Nevím, co je vrchol. Za chvilku bude olympiáda, tak se připravuju...
A co mistrovství světa, které začíná za pár dní?
Na to jsem unavený, to jsem odmítl. Už mě sháněl trenér Hadamczik. Pošlu mu jenom esemesku. Ne, teď vážně. Musím říct, že mě hokej strašně baví. Dneska jsem si potvrdil, že stojí za to ho hrát. Budu pokračovat, dokud mě to bude bavit a dokud o mě bude zájem.
