Nepohoda hokejové Sparty se prohlubuje. Po víkendové prohře ve sledovaném pražském derby nestačila v úterý doma na vedoucí Třinec, v první polovině zápasu nabídla svým fanouškům otřesnou podívanou. Ti ji za to na konci vypískali.
A kdyby mohli, pískali by možná na vlastní hráče i sparťanští trenéři. Na Miloslavu Hořavovi bylo ještě dlouho po prohře 0:3 vidět, jak moc je na své svěřence nasupený: "Třinec nám nedal lekci pouze v hokejovosti, ale i v nasazení a bojovnosti. A to nás mrzí nejvíc."
Měl na mysli především úvodní dvě třetiny, kde tým kolem kapitána Davida Výborného vypadal spíše jako parta nadšenců z okresní ligy než profesionálové nosící na hrudi hrdé "S". K napravení dojmu pak nepomohl ani zlepšený výkon ve třetím dějství.
"V úvodu to byl z naší strany neomluvitelný výkon, který se už snad nikdy nebude opakovat. Mluvím především o nasazení, což bychom ale na takovéto úrovni vůbec neměli řešit. Je to běh na dlouhou trať," posteskl si Hořava.
Hráči se před médii schovali
Nezlepšila se příliš ani třetí třetina, ve které Sparta vyslala na třineckého gólmana Hamerlíka osmnáct střel. Celkem jich za zápas bylo sedmačtyřicet, ale neujala se ani jediná. Sparťané spálili všechno. Kdyby to šlo, spálili by snad i holešovický led.
I kvůli tomu se možná po utkání nechtěli k utkání vyjadřovat. Útočník Kůrka odmítl žádost novinářů o rozhovor s tím, že by si mohl svými vyjádřeními ublížit. A podobně to asi viděli i jeho spoluhráči. Nepřišel nikdo.
To všechno dotváří černočernou sparťanskou atmosféru. Trpělivost dochází i fanouškům. Těch v úterý dorazilo jen tři a půl tisíce, v závěru zápasu pak skandovali oblíbené burcující pokřiky z této sezony "Bojujte za Spartu!" nebo "Budíček!". Nic z toho však borce v bílých dresech neprobralo. Místo toho, aby několikrát zasunuli puk do odkryté branky, skončili s ním u zadního mantinelu. Sparťanskou marnost pak podtrhl minutu před koncem Salcido, který rozezvučel tyčku.
Pak už zazněl pouze závěrečný hvizd a pískot tribun. Do toho se na ledě radovali třinečtí hráči, kterým tentokrát k úspěchu stačilo vyhazovat puky z vlastního pásma a několikrát za zápas zdokumentovat svou herní pohodu. Třeba jako při vítězném gólu, který dali v oslabení, když Peterek s Adamským ujeli do úniku dva na nikoho...