Krvavé šrámy i šrámy na duši. Play-off hokejové extraligy nabídlo i letos spoustu příběhů. Některé zapadnou do archivu vzpomínek, jiné ale budou ještě dlouhou dobu těšit či strašit ve snech přímé zainteresované. Které to byly?
Mistrem se stali Oceláři z Třince, kteří ve finále smetli v pěti zápasech regionálního soka z Vítkovic. Také finále se postaralo o moment, na který se jen tak nezapomene. On-line deník TÝDEN.CZ jich vybral pět. Pět okamžiků, které nezapadnou.
Slávistický obrat
Suverénně nejsilnější příběh letošního play-off. Vyčerpaní slávisté prohrávali v sedmém čtvrtfinále v Liberci ještě pět minut před koncem prohrávali 1:3... Poté ale snížili a minutu před koncem vyrovnali díky Svobodovi.
Následné prodloužení, to pak bylo jedno dlouhé slávistické utrpení s euforickým koncem. Liberec dlouhé minuty nepustil soupeře z pásma, mačkal ho, Vantuch mířil dvakrát do prázdné branky. Vítězný gól ale vstřelil z jediné šance sešívaných spasitel Svoboda.
Vítkovický finiš
Už to vypadalo na konec sezony. Třinec vedl ve čtvrtém finále minutu před koncem 4:3 a zdálo se, že využije hned první mečbol. Jan Peterek mířil od modré do prázdné branky, Třinečtí už zvedali ruce nad hlavu...
Ale přišel šok, Peterek netrefil a z rychlého kontru vyrovnal 30 vteřin před koncem Klimek. Prodloužení pak nabídlo nejhezčí podívanou z celé finálové série, ve které nakonec uspěly díky fantastickému Málkovi v brance na nájezdy Vítkovice.
Plzeň na kolenou
Byla to česká hokejová pohádka o utlačovaném, který se pere s přesilou mocných. Plzeňští se museli vypořádat s masivním odečtem bodů, což nakonec zvládli a probojovali se alespoň do předkola play-off.
V něm měla odstartovat jejich další stíhací jízda, která měla skončit minimálně ve finále, spíše však ziskem vysněného titulu. Straka a spol. však nezvládli už první překážku, když vypadli s průměrným, ale bojujícím Litvínovem.
Lov na "Méďu"
Ještě jednou série Liberce se Slavií. Ta měla jednu hlavní postavu, kapitána Bílých Tygrů Petra Nedvěda, který nejenže táhl svůj tým nakonec za neuskutečněným postupem, ale byl i hlavním cílem nájezdů červenobílých bojovníků.
V atacích se vyžíval především Jiří Doležal, který nejprve Nedvěda trefil kolenem na koleno a poté mu rozpáral tvář čepelí své hokejky. Petr Jelínek pak zase jednou málem vypíchl ještě před buly Nedvědovi oko.
Pardubická série
Měli být pouze stínem mistrovského týmu, který ovládl loňské play-off díky senzačním dvanácti výhrám v řadě. Bez gólmana Dominika Haška s kanonýrem Petrem Sýkorou to nemělo být ono.
Pardubická odpověď? Čtvrtfinálové vymazání Zlína z ledu a prodloužení vítězné série na fantastických šestnáct zápasů... Na Vítkovice to už sice v semifinále nestačilo, ale Pardubice ukázaly, že jsou vyrovnaným týmem, který může uspět i bez největších hvězd.
