Obří změnu nálad zažila v tomto roce česká hokejová extraliga. První polovina byla euforická, plná hvězdných výkonů, kterým dominoval nestárnoucí Dominik Hašek. Druhý půlrok by ale byl lepší, kdyby nebyl. Ostudné kauzy devalvovaly soutěž na úroveň okresního přeboru.
Je to škoda. Extraliga si v předešlé sezoně udělala skvělé jméno. Konečně přišla na chuť zámořským hráčům, ti domácí podávali někdy až nečekaně nadprůměrné výkony a v květnu dostala punc soutěže mistrů světa. Navíc s velkým přispěním jejích hráčů.
Jenže pak přišla facka v podobě naprosto zpackaného ročníku, který se nyní bude až do svého konce jen stěží zbavovat nálepky nedůvěryhodné a znehodnocené bafuňářské soutěže. On-line deník TÝDEN.CZ se rozhodl v pěti bodech připomenout nejdůležitější osobnosti extraligy z právě končícího roku. Hrdiny kladné, i ty záporné.
Dominik Hašek
Hodně lidí mu nevěřilo, hodně z nich si přálo, aby neuspěl. Slavný naganský hrdina ale jasně ukázal, že návrat k hokeji ani ve čtyřiačtyřiceti letech nemusí být bláhovým snem. Do sezony se sice rozjížděl pomalu, ale v závěru byl nepřekonatelný.
Jeho rodné Pardubice sice v prvním kole prohrály s Třincem první zápas, od té doby ale nepoznaly, co je to porážka. Hráči Třince, Liberce a nakonec i ve finále Vítkovic už nedokázali Haška výrazněji pokořit, prohráli dohromady 12 zápasů v řadě a bylo jasno. Pardubice jsou mistrem a Dominátor je zase Dominátorem.
Roman Červenka
Měl trpět, místo toho přišla sezona snů. Červenka se musel před sezonou vyrovnat s odchodem svého dlouholetého parťáka Jaroslava Bednáře a hokejoví škarohlídi stejně jako v Haškově případu měli jasno - půjde dolů, už nebude to, co dříve.
Červenkova odpověď? Třiasedmdesát bodů v 50 zápasech základní části a dalších čtyřiadvacet v play-off. Nikdo další se mu nedokázal ani přiblížit a prakticky pouze on sám dotáhl jinak podprůměrnou Slavii k senzačním bronzovým medailím.
Stanislav Šulc
Možná největší negativní postava hokejové extraligy v celé její novodobé historii. Přitom značně nešťastně a tak trochu ne vlastní vinou. Do problémů ho jako šéfa soutěže dostaly problémy s registracemi, které sice vyřešil podle řádů a pravidel, veřejnosti to však nedokázal vysvětlit.
A když se k tomu přidala určitá dávka arogance a až příliš suverénní vystupování Asociace profesionálních klubů proti modlám hokejových fanoušků, začalo být zle. Všechny kauzy ukázaly jediné - vedení extraligy se musí změnit. A to jak co se týče řádů, tak funkcionářů.
Tomáš Vlasák
Přesný opak Stanislava Šulce. Hrdinou veřejnosti se stal za to, že do médií řekl otevřeně to, na co myslela řada ostatní hráčů a takřka všichni fanoušci. A když přišel trest, stal se pro všechny mučedníkem, na stadionech jeho jméno vyvolávali i příznivci soupeře.
Je to přitom škoda. Tomáše Vlasáka by bylo lepší si pamatovat jako jednoho z nejproduktivnějších hráčů ligy, který společně s Martinem Strakou táhne Plzeň za vysněným titulem. Místo toho to bude ten, kdo mluvil o charakteru, loutkách a s Plzní bojoval o vyhnutí se bojů o udržení.
Sparta Praha
Těch jmen by mohla být spousta. Vlastně kompletní soupiska pražské Sparty, v čele s trenéry i generálním manažerem Petrem Břízou. Nejbohatší a tradiční klub se od úvodu nového ročníku trápil, a v jednu chvíli byl dokonce předposlední.
Před vánočními svátky se sice rudá parta kolem Davida Výborného zvedla, stále ale nemá postup alespoň do předkola play-off vůbec jistý. A to ještě může děkovat Šulcovým odečtům bodů, které poslali k ledu Plzeň a Mladou Boleslav. Možná ani to však Spartu nezachrání.
