Po odchodu a konci kariéry zkušeného slovenského parťáka Jána Lašáka bude tíha zodpovědnosti v brankovišti libereckých hokejistů ležet na pětadvacetiletém Romanu Willovi. Talentovaný gólman, jenž v sezoně 2015/16 okusil v dresu Colorada krátce i NHL, se jí nijak neobává. Ví však, že nastavená pozice týmové jedničky mu dopředu nic negarantuje a na šanci bude rovněž čekat o pět let mladší Aleš Stezka.
"I když se to různě říká, že jsem jedničkou, myslím, že bude stejně chytat ten, kdo bude prospěšnější pro tým. A věřím, že to budu já," řekl Will v rozhovoru s novináři. "Beru to tak, že i když jsem byl jednička nebo dvojka, vždy jsem se snažil na zápas maximálně připravit, abych byl pokaždé v té rutině. Jako kdybych pokaždé chytal. A myslím, že tohle pro mě teď může být výhoda, že dokážu být připravený každý večer a na každý zápas," přemítal Will.
Vítá ale, že ví dopředu o své pozici. "Trošku se to změnilo. Dříve to bylo na jedničku a dvojku rozdělené více, ale v dnešním hokeji jsou ty pozice hodně vyrovnané. Samozřejmě se ale cítím nejlépe, když chytám co nejvíce zápasů. Věřím, že i v tom je moje síla," prohlásil Will.
Větší tíha zodpovědnosti ho nesvazuje. "U toho gólmana je to vždy specifické, protože je u něho každá chyba vidět. Gólman musí být opravdu připravený na jakoukoliv střelu a jakékoliv nahození. Myslím, že i v Americe jsem si prošel určitým testem, co tam na hráče zkouší, takže jsem dobře připravený," věří Will.
Touží být nejlepším gólmanem a s tím také jde do každé sezony, do každého zápasu. "A je jedno, zda jsem byl v Mladé Boleslavi v první lize, na farmě nebo jinde. Chci být nejlepší a snažím se pro to dělat vše každý den. Odpovědnost za tým cítím v každém zápase; abych klukům, kteří makají přede mnou, dal sílu a jistotu zezadu z branky," uvedl Will.
Kamarádi z domova
Plusem pro něho i celý tým Bílých Tygrů je výborný vztah, který se Stezkou - stejně jako předtím s Lašákem - má. Kuriozitou pak je, že oba dva jsou rodáky ze západočeské Třemošné, malého města kousek od Plzně. Přes věkový rozdíl o sobě dlouhodobě ví, potkávali se na různých kempech.
"I když jsem o pět let starší, takže tehdy v dětství to ještě nebylo o nějakém velkém kamarádství. Teď máme ale super vztah a já věřím, že to tak vydrží. Je super, že se dokážeme bavit kromě hokeje i o jiných věcech, vycházíme spolu skvěle," pochvaloval si Will.
"Je to ale určitě kuriózní, že jsme dva gólmani Liberce z jednoho takového městečka. Pochází tam odsud také Matěj Beran, který hraje v Pardubicích. Pořád říkám, že je svět hrozně malý. Nejspíš budeme patřit k nejslavnějším rodákům," smál se Will, který Lašákovým odchodem přebral roli zkušenějšího z brankářského dua.
"Už jsem to zažil minulou sezonu, když byl Jánko zraněný. Byl tu Petr Kváča, který je také mladší. Já mám hlavně rád, když se s tím druhým můžu bavit, on mi řekne i třeba názor na mě a navzájem si pomůžeme. Je to i hodně o komunikaci a kamarádství," popsal Will. "I když byl Jánko třeba v některých ohledech jinde, byl pořád tak trochu kluk. Navíc je soutěživý. Hokej strašně miloval a byla paráda ho sledovat," připomněl Will.
Se Stezkou je to podobné. Navzájem se hecují při tréninku a ocení, když se druhému povede dobrý zákrok. "Ta vzájemná pohoda je super. A je tady celkově mezi všemi kluky, což se mi hrozně líbí. Ono se to pak ukáže i na ledě, že jeden je, s nadsázkou řečeno, ochoten položit život za druhého, což se potom odráží ve výsledcích. Věřím, že budeme zase nepříjemný tým pro soupeře. A jeden z nejlepších týmů v lize," dodal Will.
