Jako malý téměř neuměl česky. Narodil se na území Sudet, kde vládla němčina. Nyní je Alois Hadamczik šéfem české reprezentační střídačky a na slovenském mistrovství světa bude s národním týmem obhajovat zlato. Život reprezentačního trenéra je plný dramatických zvratů a mnoho z nich spojuje osoba jeho zesnulého bratra Evžena.
Navenek působí Alois Hadamczik jako pevný, odhodlaný, silný člověk. Není mnoho věcí, které by ho rozházely. V Kravařích vybudoval úspěšné sportovní impérium, daří se mu v podnikání, je uznávaným koučem. Přesto existuje téma, při kterém zvážní.
Brána jeho citů se naplno otevře v okamžiku, kdy zazní jméno jeho tragicky zesnulého bratra Evžena. To on byl dlouhá léta tou hlavní směrovkou v životě nynějšího reprezentačního kouče, v dětství se o něj často staral, tlačil ho ke studiu a sledoval, jak se v první třídě začíná pořádně učit česky.
Hadamczik vyrůstal ve vesnici na území Sudet, kde dominovala němčina. Ta byla také hlavním jazykem jeho rodiny, přestože geograficky náležel jejich domov k Československu. Původně se vyučil strojním zámečníkem, hrál první národní hokejovou ligu za Kopřivnici, nastupoval také v dresu Nového Jičína a Opavy. Pak ale přišly vážné zdravotní problémy s kolenem a Hadamczikovi bylo jasné, že s profesionální kariérou je konec.
Nablízku mu byl opět bratr Evžen. Ten mu začal pravidelně očkovat injekce "trenérských myšlenek". Až nakonec vakcína zabrala naplno a on se rozhodl pro trenérskou kariéru. V roce 1984 už stál na střídačce Třince, dálkově studoval trenérství a bylo jasné, že sázka na koučování nebyla omyl. Ve stejném roce ale přišla tragická událost.
Hadamczikův bratr Evžen, který trpěl silnými depresemi, spáchal sebevraždu. Pro nynějšího reprezentačního trenéra to byla krutá rána. Bratrův odchod ale zároveň znamenal určitou motivaci, závazek.
Spasitelem Baníku, šéfem reprezentace
Když se kolem roku 2000 ocitl ostravský Baník v krizi a kvůli dluhům bilancoval na hranici konkursu, rozhodl se Hadamczik navázat na bratrovu fotbalovou stopu. Vstoupil do klubu, zastavil finanční krvácení a vrátil ostravský tým mezi ligovou elitu.
Kromě manažerských úspěchů v Baníku rozvíjel Hadamczik i své trenérské nadání. Začal šéfovat střídačce Vítkovic, v roce 2002 si na dvě sezony odskočil do Sparty. A v květnu 2005 předčil v hlasování Vladimíra Vůjtka a Marka Sýkoru a byl zvolen reprezentačním trenérem.
S národním týmem vybojoval o rok později cenný bronz na olympiádě v Turíně a přivezl stříbro ze světového šampionátu v Rize. Po prohraném čtvrtfinále na MS 2008 se Švédskem národní tým opustil a na jeho místo nastoupil Vladimír Růžička.
Po loňském zlatém triumfu v Kolíně nad Rýnem se ale Růžička rozhodl věnovat výhradně pražské Slavii a šéfem národní kabiny byl opět zvolen Hadamczik. Toho nyní čeká další těžká zkouška. Navázat na famózní zlatou jízdu z Německa nebude jednoduché. Zvládne Hadamczik i tento úkol?
