KHL upozorňovala na své ambice "kolonizovat" hokejový svět již v počátcích svého konání. Tehdy, před pěti, šesti lety, hlasům z Ruska o "balšoj lize" příliš mnoho pozornosti sebevědomé hokejové velmoci nevěnovaly. Možná si říkaly ano, jestli tím myslí zrestaurování zašlé slávy sovětské ligy a zapojení KHL do bývalých svazových republik, prosím, ale tam to také skončí. Chyba lávky. Dnes je situace jiná a KHL ráznými kroky dokazuje, že to myslí smrtelně vážně.
Po začlenění Lva a Slovanu se otázky expanze dostaly ještě více do popředí. Šéf ligy Alexandr Medveděv sice nedávno potvrdil své dřívější prohlášení o stop stavu na kvótě 32 týmů, čímž by v dané situaci zbývaly čtyři místa, otázkou ale je, zdali latentní megalomanská touha podmanit si hokejový svět nebude mít trochu obšírnější záběr.
Ano, není to jen o hokeji, jde o peníze, o obchody, liga se rozšiřuje především směrem, který určí kojná matka Gazprom. Však takový Záhřeb neoslnil hokejovou kvalitou, ale lukrativním obchodem pro ropné impérium. A dál? Čína? Jižní Korea? Proč ne.
Medveděv na to jde od lesa. Ví, že má silného partnera, který mu poskytuje takřka neomezený rozpočet, ale zároveň ví, že i po sportovní stránce disponuje velmi kvalitním produktem. KHL už dávno není jen projektem bez historie, do kterého jsou uměle pumpovány ropné peníze.
KHL má co nabídnout a Rusové mají co nabídnout jí. Hrát se tedy bude v místech hokejových i těch řekněme politicko-obchodně výhodných. A půjde to rozhodně ještě dál. Prezident SKA Petrohrad Gennadij Timčenko s partnery vyslali něco málo ze svých bezedných kont do Finska a koupili slavnou Hartwall arénu s ještě slavnějším Jokeritem Helsinky.
Co bude následovat je jasnější než východ slunce na bezmračném nebi. Koneckonců proč ne. Žijeme přeci ve věku globalizace. Však my se té Číny dočkáme.
