Aktuální sezona KHL se nezadržitelně blíží ke svému závěru. Zbývá jediné, poznat vítěze, tedy lepšího z dvojice Dynamo Moskva - Traktor Čeljabinsk. Všechny ostatní kluby již mají po sezoně. Jaká vlastně byla?
Už před startem vzbuzovala velká očekávání - expanze na západ, lockout NHL, osa týmu úřadujících mistrů světa. Optikou ryze sportovního hlediska sezóna KHL rozhodně nezklamala. Kvalita hry už tak stoupá rok od roku a co teprve když zápasy ozdobily rychlé ruce Pavla Dacjuka či Jevgenije Malkina. Důležité je ale i to, že nezklamala ekonomicky.
V základní části navštívilo zápasy KHL 3 921 832 diváků, což je v pětileté historii rekord a rekordní hodnoty vykazuje i průměrná návštěvnost jednotlivých zápasů, 6 137 diváků. To jsou velmi pozitivní čísla, nicméně ve světle faktu, že KHL má ambice konkurovat NHL a bojovat s ní o post nejlepší hokejové soutěže světa, má v návštěvnosti ještě co dohánět.
Nebýt Slovanu, který vyprodal, dokonce i přes absurdně vysoké vstupné, každé domácí utkání a zaujal 7. místo v žebříčku čítajícím rovných sto klubů napříč hokejovou Evropou, či běloruského fenoménu Dinama Minsk, který skončil 2. s neuvěřitelným průměrem 14 299 diváků na zápas, byla by to pro KHL tak trochu ostuda.
I přes zámořský lockout a invazi hvězd se "balšoja" liga umístila v návštěvnosti až jako třetí v Evropě. Nicméně máme-li být v číslech důslední, opírejme se o fakt, že od startu KHL do dnešních dnů se posunula průměrná návštěvnost o tisíc diváků na zápas, což je slušné.
Paradoxem je, že to nejsou tradiční bašty jako CSKA či Dynamo, které přes všechny Ovečkiny, Radulovy a Backstromy skončily v návštěvnosti až kdesi ve společnosti klubů norské ligy. Jsou to týmy z periferií, kde je KHL lákadlem. Skvělé 18. místo v žebříčku IIHF zaujal pražský LEV, o Slovanu a Minsku již byla řeč. Tak uvidíme, zřejmě skutečně bude v této otázce klíčová další expanze. Gdaňsk, Miláno či Stavenger již čekají.
