Zatímco se Moskva připravuje na velké finále a Magnitogorsk s Ufou zápasí o možnost se jej účastnit, v zákulisí ligy se již usilovně řeší otázky blízké i vzdálené budoucnosti. Minimálně polovinu klubů Kontinentální ligy teď čeká paradoxně nejsložitější období roku. Do 30. dubna musejí doložit, že mají k dispozici dostatečné finanční krytí.
Horko bude tradičně v Záhřebu. Nejen proto, že se pomalu začíná blížit letní sezóna na chorvatských plážích. Medveščak operuje dlouhodobě s nejnižším rozpočtem kolem 4 milionů eur na sezonu. Klubová strategie navíc byla nastavena na tříleté působení v KHL, a tak byly i nastaveny kontrakty s hlavními partnery. 
Klub sice již koncem února zveřejnil na svém webu informaci o prodeji vstupenek na sezónu 2016/2017, ale to samozřejmě ještě neznamená, že do ní opravdu vstoupí. Momentálně má Medveščak na soupisce jen šest obránců a další hráči odcházejí za lepším, jako v prosinci Marek Kvapil.
Podobné starosti neminou bratislavský Slovan a rižské Dinamo. Je škoda že se KHL otáčí zády k dříve avizované proevropské politice a v podstatě nekrytě ukazuje světu, že to není úplně tak o sportovní stránce věci. Ano, je jasné že ruský megalomanský projekt nemůže být nepodložen politicko-ekonomickými zájmy. Bylo jasné, že jednou přijde den, kdy se připojí klub z Číny, která se potřebuje zviditelnit na hokejové mapě ve snaze urvat pořadatelství zimních olympijských her v roce 2022. Pro ruský trh je klíčovým partnerem, ale rozhodně by nemělo být zapomínáno na hráčský potenciál.
Dá se očekávat, že Rudá hvězda z Kunlunu vysází na stůl dechberoucí rozpočet, ale půjdou opravdové hvězdy pracovat do Číny? Možná ty vysloužilé, kterým nikdo jiný nezajistí rozpočty na které jsou zvyklí, ale je opravdu reálné vytvořit z Kunlunu konkurenceschopný tým? Evropské kluby naopak dostanou pořádnou ránu do rozpočtu, vždyť jen z Moskvy je to do Pekingu přes sedm tisíc kilometrů, natož z Bratislavy či Helsinek.
