Hokejový útočník Tomáš Vincour se po šestiletém působení v zámoří rozhodl místo boje o NHL vydat v kariéře jiným směrem a zamířil do Kazaně. Dvaadvacetiletý odchovanec Komety Brno už nechtěl za oceánem usilovat o zviditelnění na farmách a zvolil návrat do Evropy. V Kontinentální lize chce být i více na očích reprezentačním trenérům.
"Chtěl jsem se vrátit, než hrát furt na farmě. Rozhodl jsem se zkusit tuhle ligu a vůbec toho nelituju. Ukáže čas, jak to půjde dál. Pořád je jen příprava a uvidíme v sezoně," řekl novinářům Vincour, který v dresu Kazaně hraje na Prague Hockey Cupu v Tipsport Aréně.
Po tříletém angažmá v juniorské WHL v dresech Edmonton Oil Kings a Vancouver Giants dostal příležitost v NHL poprvé v sezoně 2010/11. Za Dallas sehrál od té doby 86 zápasů a připsal si 15 bodů za sedm branek a osm asistencí. Převážnou část uplynulého ročníku strávil ale v AHL v Texas Stars a po dubnovém odchodu do Colorada dostal šanci jen ve dvou duelech a zase hrál na farmě v Lake Erie.
Díky zajímavé nabídce Kazaně si chce užít jiný hokej i více prostoru na ledě a také se zkusit prosadit do národního týmu. V dresu české reprezentace má zatím na kontě čtyři zápasy před loňským mistrovstvím světa ve Švédsku a Finsku. "To byl taky záměr, abych byl trošku víc na očích. Bude záležet na mně, jak se bude vyvíjet sezona a jestli si řeknu o místo, nebo ne," prohlásil Vincour.
Se zázemím v Kazani je maximálně spokojený, přestože je přesvědčen, že KHL se kvalitám NHL nevyrovná. "NHL je jen jedna, proto je to ta nejlepší liga a hrají tam všechny hvězdy. Konkurovat se tomu asi nedá, ale Kazaň je na veliké úrovni. Co jsem slyšel, tak jedné z nejvyšších. Jsem mile překvapený," pochvaluje si.
Zatím si zvyká na přechod na větší evropské kluziště. "Taky se nehraje tolik do těla, ale je to spíš technický hokej a více nahrávek. Je to jen otázka času, od toho ta příprava a přáteláky jsou," podotkl Vincour.
"Znám jen les a stadion"
Sžívá se s novými spoluhráči a těší jej, že přes neznalost ruštiny nemá problémy s komunikací. "Myslel jsem, že se nebudou chtít bavit, když neumím jazyk, ale všichni kluci se snaží mluvit anglicky, abychom se dorozuměli. Překvapilo mě, jak se lidi chovají v celé organizaci a kluci v šatně. Všichni jsou milí a přátelští," potěšilo jej.
S trenéry je komunikace rozmanitější. "Asistent trenéra byl dlouho ve Finsku. Takže překládá z ruštiny do finštiny a Janne Pesonen do angličtiny. Než nám dojde, co se dělá na tréninku, tak už se jede další cvičení," smál se Vincour. "Trenér umí trochu česky, takže si mě vezme bokem a řekne mi, co a jak," dodal vážněji. Kouč Valerij Bělov v sezoně 1996/97 nastupoval v útoku Opavy.
V Kazani se bude teprve rozkoukávat, protože během náročné letní přípravy město vůbec nepoznal. "Znám jen les, kde běháme, a stadion. Jinak nic. Byli jsme asi deset hodin na stadionu a furt něco dělali. Člověk byl rád, že přijde domů, lehne si, odpočine si a nají se," řekl.
Začátek přípravných zápasů a především turnaj v Praze bere jako příjemné zpestření. "Těšil jsem se. Přijedou za mnou známí a rodina. Nebyl jsem doma měsíc. Je to dobrý pocit být zase ve své zemi a slyšet český jazyk," dodal Vincour.
