Soči se blíží a není čas na hrdinství. Tato myšlenka zřejmě již pomalu začíná protkávat uvažování hlavních trenérů reprezentací. Evropská špička má k dispozici poslední akce a už nominace na ty aktuální, Karjala Cup a Německý pohár, potvrzují zřejmý trend, že tyhle hry o hvězdách z NHL zas až tolik nebudou. Ale pojďme na začátek.
Zpráva o dohodě inkriminovaných asociací na téma účasti hráčů z NHL na olympijských hrách vzbudila enormní nadšení u fanoušků, jednotlivých frakcí národních hokejových svazů a v neposlední řadě i samotných hráčů, minimálně některých. Ale jak už to tak bývá i v běžném životě, kdy jakýkoli euforický či emotivní podnět a reakci střídá sumarizace důsledků, začal si i hokejový svět uvědomovat, že to až takové "Nagano či Vancouver" nebude.
Hry se konají v Rusku, na širokých kluzištích, s minimálním časem pro aklimatizaci a sehrání se pro hráče ze zámoří. Kanaďané a Američané jsou tentokrát v obrovské nevýhodě a celkem logicky je přední sportovně-analytické agentury neřadí mezi adepty na cenné kovy. Mezi favority patří ti, kdo mohou sáhnout do "železných rezerv".
KHL během posledních let dospěla. Získala kvalitu, kterou v minulém olympijském cyklu neměla, a nyní má co nabídnout. Navíc na "domácím hřišti". Jasným favoritem jsou logicky Rusové. Už teď je nad slunce jasné, jak bude tvořen Bilyaletdinovův tým. Špičková defenziva Kazaně, elitní ofensiva Petrohradu, pár vyvolených k tomu. Malkin, Ovečkin či Dacjuk tento produkt už jen zastřeší svým hvězdným leskem, aby se dobře prodával.
To, že v KHL je tentokrát těžiště potencionálního úspěchu, si tak z naprosto logických důvodů uvědomují i trenéři Finska, Švédska, Česka a Slovenska. Kdo chce být při turnaji v obraze, měl by začít sledovat KHL.
