Pokud ve čtvrtek večer nastoupí, nebude to mít zrovna jednoduché. V Pittsburghu, kde se zámořským hokejem začínal, mu nemůžou odpustit jeho dávný odchod. Jaromír Jágr je ale ve svých jednačtyřiceti letech nad věcí. Kašle na kritiky a chce být platný hlavně svému novému, podceňovanému chlebodárci.
Když se řekne Pittsburgh, vybaví se Jágrovi jistojistě tyto vzpomínky. Dvě po sobě jdoucí vítězství ve Stanley Cupu. A Mario Lemieux. Člen Hokejové síně slávy, kde už má své místo připravené i pokorný rodák z Hnidous. To špatné jakoby majitel extraligového Kladna vytěsnil z hlavy.
"Podstatné bylo, že jsem se mohl učit od těch nejlepších," vzpomínal na doby, kde ještě coby zarostlý "cucák" vzhlížel k legendárnímu Lemieuxovi. "Není tolik kluků, kteří dostali takovou šanci. I když jsem měl talent, bez sledování těch správných mentorů bych se nemohl dál rozvíjet. Vždy vedle talentu potřebujete někoho, kdo vám ukáže cestu. Možnost hrát s Mariem byla tou nejlepší věcí, která se mi kdy přihodila," citoval Jágrova slova server nj.com. Právě na Lemieuxe ztrácí Jágr pouhých devět tref v historických tabulkách.
"Mohl jsem ho sledovat každý den, jak trénoval, jak hrál. Jiní kluci z ostatních týmů ho vídali jen dvakrát za rok. On a Gretzky, krom toho, že byli úplně jinde a měli talent, byli snad požehnaní," složil poklonu dvou kanadským legendám. Zámořský tisk ho už přitom vidí hned vedle nich. Jen neustále spekuluje o tom, že už měl Jágr kariéru ukončit. Těsně pod vrcholem, ve finále Stanley Cupu.
Otázky, proč stále ještě hraje, navíc za průměrné Devils, Jágra nenechávají klidným, z míry ho ale nevyvedou. "Nestárám se o pověst. Stále hraju hokej, protože miluju tuhle hru. Vím, že lidé říkají, že by se mělo končit na vrcholu. S tímto postojem ale nemohu souhlasit, jsem prostě jiný. Nikdy jsem nehrál hokej, abych byl jedním z nejlepších. Hrál jsem ho, protože mě prostě baví," poznamenal Jágr.
"Proč bych měl přestat dělat to, co mám rád? Dokud dávám své práci to nejlepší ze sebe a někdo to ocení, jsem spokojený. Myslím už trochu odlišněji, je třeba trochu potlačit své ego," má jasno český forvard, kterého trenér Peter DeBoer plánuje nasazovat do elitního přesilovkového komanda vedle Zajace a Henriqueho.
Jágra, který už se plně zotovali z lehkého zranění, tak nejspíš čeká první ostrý duel v barvách New Jersey. "Myslím, že spoustu lidí můžeme překvapit. Nikdo nám nedává žádnou šanci. Možná to je pro nás výhoda," přemítal jednačtyřicetiletý hokejista, který si v týmu na předměstí New Yorku přijde s jistotou na dva miliony dolarů ročně. Stačí mu ale odehrát alespoň čtyřicet zápasů a přijde si na dvojnásobek.
Pokud se nezraní, není důvod k tomu, aby tuto metu nepřekonal. Trenér DeBoer mu věří. "Stačí ho sledovat, stále je to světová extratřída se skvělými vlastnostmi. Podle mě musí najít jen tu správnou rovnováhu. Určitě dostane dost šancí, aby mohl využít svou kreativitu ve správný čas," slibuje pouze o čtyři roky starší DeBoer.
V týmu se navíc sejde s další veteránem, který v NHL získal srovnatelný věhlas. Brankář Martin Brodeur se na utkání s Jágrem v sestavě nemůže dočkat. "Jeho angažmá nás dostalo do trochu jiné dimenze, zejména v přesilovkách, kde uplatní svou trpělivost, zručnost, sílu a velikost," hledal hlavní Jágrovy přednosti legendární Brodeur.
"Pro mě je to pořád kluk, se kterým jsem hrával celý můj život. Draftovali nás v ten samý rok. Mít ho kolem sebe je vždy příslibem legrace. Může být rozdílovým hráčem. Hlavně musí zůstat zdravý," dodává vždy pozitivně naladěný brankář.
