Hokejová legenda
Jágr káže o cestě k bohu: Kostel je pro mě jako mýdlo

Jaromír Jágr a víra v boha. To prostě patří k sobě. Sám legendární český hokejista tvrdí, že jen díky své víře bude moct hrát hokej do padesáti let. Nyní je třiačtyřicetiletý Jágr v tréninkovém zápřahu před novou sezonou, možná svou poslední v NHL. Přesto si udělal čas na svou hokejovou rodinu na Facebooku.

S výrazným křížem na krku, krapet přeleženými vlasy a psíma očima zvěstoval Jágr svým příznivcům: "Myslím, že člověk má ve svém životě dva důležité úkoly. Prožít svůj život, jak nejlépe umí, a najít cestu k bohu. Čím rychleji najdeš tu cestu, tím lépe (šťastněji) svůj život prožiješ," napsal Jágr na svém profilu na Facebooku.

Rázem jeho příspěvek zavalily komentáře, lajky a chvalozpěvy. "Krásně podané, přeji ti mnoho božího požehnání." "Víra je dar, který bůh nabízí každému člověku." "Bůh je v nás a víra taky." Jako by snad celá Jágrova hokejová rodina propadla křesťanství.

Sám hokejista se se svými příznivci dokonce čile pustil do debaty. "Jardo, štěstí - tedy rodinu - ti nikdo nenahradí," napsal jistý Karel, jenž narážel na to, že Jágr je ve svém věku stále svobodný a bezdětný. "Pro mě jsou všichni lidé rodina. Hlavně ti dobří!" reagoval hráč Floridy.

Jágr také prozradil, že se kromě hokeje a pravoslavné víry věnuje i psaní. "O co poprosím boha, vše mám - jen někdy to trvá déle. Vše napíši a podrobně vysvětlím v mé nové knížce, kterou píši," překvapil Jágr.

A číslo 68 bylo při chuti. O pár hodin později zveřejnil Jágr na svém Facebooku i další příspěvek. "Jedna z nejčastějších otázek, které dostávám, je: proč chodím do kostela, proč mi to pomáhá. Kostel beru jako místo, kde je ohromně silná energie, víra a kde se scházejí lidé podobného myšlení. Kostel je pro mě jako mýdlo, které používáme k mytí a čistění našeho těla, ale také neudělá naše tělo silnější a zdravější. Tak ani "jen" návštěva kostela z nás neudělá lepšího člověka. Ale je to dobrý začátek, jak se jím stát," napsal Jágr a doporučil fanouškům i píseň, která mu prý pomáhá trénovat, když se mu zrovna nechce - Ó pane náš od Věry Martinové.