Říkalo se, že jeho hvězdná zář se pozvolna mění v popel a už nikdy nebude tak suverénní, jako dřív. Spoustu narážek si vyslechl také na svou svéráznou povahu. Odpověděl ale tím nejlepším možným způsobem. Alexander Ovečkin jasně vládne střelcům NHL, jeho obrovské pumelice děsí gólmany po celé lize. A má skvěle nakročeno k tomu, aby napodobil legendárního Wayna Gretzkého nebo Bretta Hulla.
Minulé úterý rozprášil vítězné ambice Tampy Bay čtyřmi góly, v neděli proti Philadelphii přidal další dvě přesné trefy. Celkově má ruský hokejový car na svém kontě 28 gólů v 31 zápasech, ke kterým v aktuální sezoně nastoupil.
"Je neskutečný, pálí mu to lépe než kdykoliv předtím," opěvuje Ovečkina jeho parťák z Washingtonu Mike Green. "Superstar," prohlásil stručně, ale naprosto výstižně, kouč Capitals Adam Oates po čtyřgólové show svého forvarda.
Ovečkinovi se daří vskutku parádně. Ačkoliv je oficiálně vedený jako pravé křídlo, góly střílí především ze své oblíbené levé strany. Krásné akce střídají tvrdé střely, rány, které jsou pro gólmany slavné ligy postrachem.
"Je to čistokrevný snajpr," říká na adresu Ovečkina Oates. To potvrzuje i pohled do tabulky střelců. Ovečkin 28 gólů, Alexander Steen ze St. Louis 22 gólů, Corey Perry z Anaheimu 21 gólů. Ruský střelec nemá v současné době v NHL téměř konkurenci.
Skvělý signál pro sbornou
A co víc, s tím, jak nabíhají další zářezy na Ovečkinově střeleckém účtu, začíná v kuloárech NHL ožívat představa o jeho ataku pořádně vousatých počinů slavných hokejových legend. Konkrétně je řeč o hráčích, kteří vstřelili v prvních 50 zápasech sezony 50 a víc gólů. Třeba Gretzkému se to povedlo třikrát, Brettu Hullovi dvakrát - naposled v sezoně 1991/1992, od té doby NHL podobný kousek neviděla.
Dokázat něco podobného v éře současného hokeje, kdy obecně padá daleko méně gólů než dřív, by byl pořádný kousek. "Jasně, bylo by krásné to dokázat, ale nevím. Je to hodně obtížné. A v dnešním hokeji, kdy je hra na vysoké úrovni, prakticky nemožné. Znamenalo by to dávat gól nebo dva v každém zápase," ví dobře i sám Ovečkin.
Bez ohledu na to, zda ruský car bájnou padesátku ve stejném počtu utkání pokoří, vysílají jeho současné výkony jasné signály. Ovečkin jednak parádně tlumí výkřiky všemožných pochybovačů o své budoucnosti, zadruhé má slibně našlápnuto k zisku už čtvrté Hart Trophy pro nejužitnějšího hráče a jeho forma je optimistickým odrazovým můstkem k výhře vysněného Stanley Cupu.
Radost přitom musejí mít také v Rusku. Před domácí olympiádou v Soči, kde se bude chtít sborná vytáhnout a triumfovat, je taková forma jednoho z klíčových hráčů přímo libozvučnou melodií do vítězné opery, kterou by kouč Bilyaletdinov rád ohromil megalomanskými cíli natěšenou vlast.
