Radim Vrbata v roce 2010 je někdo jiný, než Radim Vrbata v roce 2008. Alespoň v případě, že za měřítko vyberete pražské zápasy slavné NHL. Před dvěma lety jakoby na ledě vysočanské arény nebyl, včera ale zářil. Zaznamenal dva góly s jednou asistencí a výrazně se podepsal pod výhru Phoenixu nad Bostonem 5:2.
Nyní devětadvacetiletý útočník může věřit, že v Praze odstartuje jinou sezonu. V Tampě se mu po špatném "českém" startu nedařilo, což vyvrcholilo předčasným odchodem z týmu a návratem do Čech.
V sobotu s Bostonem ho byl stejně jako ostatních českých hráčů v týmu Kojotů plný led. Zápas orámoval svými dvěma góly, oběma prakticky do prázdné brány. Přesto po zápase neskákal radostí.
Takový zápas před českým publikem, mohlo to být lepší?
Určitě je to příjemné. Na druhou stranu jsem se během zápasu necítil zrovna dvakrát dobře, ale někdy to tak je. Jsem za to rád a především mě těší, že jsme zvládli první zápas v sezoně a že máme dva body. Zítra se nám tak bude hrát možná trochu lehčeji.
Při prvním gólu jste neskutečně trefil ze vzduchu odražený puk.
Do branky jsem ale měl tečovat už tu první přihrávku. Puk se pak ke mně od mantinelu odrazil zpátky a se štěstím to tam zapadlo.
Měli jste mnohem lepší úvodní dvě třetiny, čím to?
Řekli jsme si, že na ně na začátku zkusíme vletět a uvidíme, co to přinese. Důležité pro nás bylo, že jsme dali první gól, od kterého se vše odvíjelo dál.
Druhý gól jste dal do prázdné branky, ale mohl jste se radovat už o pár minut dříve, když jste trefil tyčku...
Ta mě mrzí hodně, protože to byla nádherná přihrávka od Raye (Whitneyho). Měl jsem hodně času se podívat, kam vystřelit, ale bohužel... Škoda.
Hřeje vás vítězství o to více, že přišlo doma v Česku?
Je to určitě lepší start do sezony, než minule s Tampou. Na druhou stranu to opravdu nepřeceňuji. Během zápasu jsem se necítil moc dobře.
Nepřišla někdy během večera nervozita z toho, že hrajete doma?
Snažil jsem se od toho před zápasem oprostit, ale stejně to přišlo. Prvních pár střídání až do prvního gólu jsem určitou nervozitu cítil, ale pak už to bylo dobré.
Co jste říkal na atmosféru v hale?
Oproti minulé zkušenosti to bylo o sto procent lepší. Myslím, že i lístky byly seřazené tak, aby lidé z Phoenixu i Bostonu byli spolu. Vytvořili tak jakoby kotle a na atmosféře to bylo znát. Divákům za to musíme poděkovat.
Ke konci ale hala fandila převážně Bostonu…
Asi chtěli, aby to bylo dramatičtější. Ale to je dobře, alespoň měl závěr skvělou atmosféru.
