Jsou to závratná čísla, až se z nich točí hlava. Mnohaleté smlouvy na desítky milionů dolarů. Největší hvězdy hokejové NHL něco stojí a udržet si je v týmu vyjde na nemalé peníze. Jenže jde o prestiž, ukázat svou vlastní sílu. A tak kluby nabízejí astronomické kontrakty.
Posledním známým hokejovým "rentiérem" je gólman Vancouveru Canucks Roberto Luongo. Kanadský klub si svého třicetiletého kapitána pojistil na dalších dvanáct let, až do roku 2022.
Zdá se to být velký risk. Navíc u brankáře, kterého v uplynulé sezoně trápily lehké problémy s tolik problematickými třísly.
Jenže i přesto se vedení klubu rozhodlo s ním podepsat smlouvu, která by ho mohla v týmu udržet až do 43 let. Proč? Jednoduše je to pro obě strany výhodné.
Jistota budoucnosti
Proč je dlouholetý kontrakt výhodný pro hráče, je zřejmé okamžitě. Bez větších obav se hokejisté mohou soustředit na svou kariéru. Nečekají je léta plná nejistoty s hledáním nového angažmá. Mají své jisté.
Luongovo hokejové stáří |
Pokud Roberto Luongo svou smlouvu ve Vancouveru dodrží, bude mu na jejím konci 43 let. Vydrží tak dlouho chytat ve vrcholné formě?
"Chris Chelios (obránce, kterému je 47) to dokázal, tak proč by se to nemohlo podařit mně? Uvidíme, co se stane. Dávám na sebe pozor nejen v průběhu sezony, ale i mimo ni. Chci totiž hrát tak dlouho, jak to jen půjde, protože sport miluji," cituje gólmana server stanice TSN.
Optimismus by mu také mohl dodat příklad Dominika Haška, který se letos ve 44 letech vrátil k hokeji v barvách Pardubic. |
Dostavit se musí také opodstatněné sebevědomí. Hráči vědí, že o ně klub stojí za každou cenu. Jsou osobností týmu, jednou z jeho hlavních tváří. To přinese také určitou míru tlaku na výkony, na což jsou však hráči protřelí zámořským bojem o místo v sestavě zvyklí.
ČTĚTE TAKÉ: Nešťastná hvězda NHL: Stále chci opustit Ottawu
Problém pak může nastat jedině v tom, že se hráči stávající klub omrzí, přestane ho bavit za něj hrát. To se však nemusí jednat pouze o dlouhodobé smlouvy.
Příkladem za všechny je problém Danyho Heatleyho, který chce opustit Ottawu už po jednom roce nově podepsaného šestiletého prodloužení kontraktu. Nelíbí se mu nová pozice v týmu, přestože byl v uplynulé sezoně nejlépe placeným hráčem celé soutěže.
Naděje pro přítomnost
Méně zřejmé jsou důvody druhé strany - hokejových klubů. Není zaručení příjmu hráči až do jeho hokejového důchodu příliš velkým riskem? Je. O tom není sporu. Jenže přesto se to vyplatí. Proč? Důvodem je platový strop NHL, pod který se tímto stylem "natěsná" více hráčů za více peněz.
Do něj se totiž započítává průměrná roční gáže z celé smlouvy. Luongův případ: v průměru si podle odhadů přijde kanadský reprezentační gólman na 5,33 milionu dolarů ročně a právě tuto částku si započítají Canucks do platového stropu.
Reálně však bude příjem úplně někde jinde. V řádu milionů. V nejbližších letech vyšší, na sklonku kariéry mnohem nižší. Jako třeba v případě slovenského útočníka Mariána Hossy, který se v létě upsal na dvanáct let Chicagu.
ČTĚTE TAKÉ: Vedení NHL se nelíbí Hossova smlouva v Chicagu
Kluby NHL tak v podobných případech musejí doufat v pevné zdraví hráčů. To se vymstilo newyorským Ostrovanům, kteří patří za nešťastné průkopníky nového trendu. Před třemi roky uzavřeli patnáctiletou smlouvou s gólmanem Rickem DiPietrem. Toho však od té doby pronásledují zdravotní problémy, v poslední sezoně kvůli nim odchytal pouhých pět zápasů. Na jeho plat to však vliv nemá...
Foto: Reuters, ČTK/AP
