Z kustoda gólmanem NHL. Osmivteřinový zážitek na celý život

2. 1. 2017 06:00
Zaskakující gólman Jorge Alves.
Zaskakující gólman Jorge Alves.

Nečekané příběhy, splněné sny a slzy štěstí. To nikdy neomrzí. Něco podobného se povedlo sedmatřicetiletému kustodovi Caroliny. Kvůli zdravotním problémům nemohl na poslední chvíli na střídačku jít náhradní gólman Läcko a tak Huricanes podepsali jednodenní smlouvu s Jorgem Alvesem. Ten si na osm vteřin dokonce vyzkoušel atmosféru zápasu.

Když si sám maloval svojí starou masku, ani ho nenapadlo, že maska někdy okusí atmosféru NHL. Karikatury kolegů ze střídačky měly pouze zdobit jeho pokoj. Nakonec bude ležet vedle puku z jeho prvního zápasu nejprestižnější hokejové ligy světa.

Alvese jako brankáře znali asi jen opravdu skalní fanoušci nižších hokejových soutěží. Dne už ho zná téměř celý sportovní svět. Od jeho posledního zápasu uplynulo téměř deset let a nic e na tom nemělo změnit. Rozbruslení měla být jediná chvíle, kdy se sedmatřicetiletý kustod měl podívat na led.

Zážitek na celý život.

To by na lavičce Caroliny nesměl stát takový dobrák, jako je Bill Peters. Ten za rozhodnutého stavu 3:1 pro Tampu kývl na Alvese, ať si obleče rukavice. "Byl jsem překvapený. Mířil jsem už do kabiny, když jsem zaslechl voje jméno." popsal po utkání situaci bostonský rodák

"Bylo to úžasné. Furt tomu nevěřím. Opravdu se to stalo?" rozplýval se dlouholetý kustod týmu. "V závěru utkání byl puk v rohu. Trochu jsem doufal, aby tam zůstal. Ale i tak to bylo emotivní." Smál se Alves. Jediný okamžik, kdy si sáhl na puk byl tedy po zápase, kdy mu ho na památku dovezl spoluhráč Jeff Skinner.

Alves si za svých osm sekund slávy vysloužil pochvalu od spoluhráčů.

I když už je Alves u týmu několik let, hráči se k němu chovali jako k nováčkovi. Musel si před zápasem sám odbruslit kolečko na ledě, zatímco jeho kolegové čekali v tunelu. Navíc před zápasem stihl také své kustodské povinnosti. Už ve výstroji brousil brusle a omotával hokejky. "Některé zlozvyky neodstraním." žertoval. "Ne, samozřejmě mám v týmu nějaké závazky a ty se ani dnes nezměnily."

Není to poprvé, co si "no name" brankář stoupl do branky týmu NHL. Podobný příběh zažil na začátku prosince i Eric Semborski. Fanoušek Philadelphie Flyers se postavil na střídačku Chicaga a hned v zápase proti svému milovanému klubu. Farma Chicaga ten večer hrála na druhé straně států a tak nemohli trenéři zvolit možnost stažení třetího brankáře. Na řadu přišel jednodenní kontakt s brankářem, který chytal naposledy před dvěma lety univerzitní ligu.O přestávce se Alves věnoval své tradiční práci kustoda.

I k němu se hráči chovali jako k Benjamínkovi týmu. Ten se ale rozhodit nenechal. Hned v šatně slyšel populární větu o závěrečném večírku. "Jdeš pozdě. A kde máš oblek?" spustili na něj hned spoluhráči. "Jo. A připrav si dvě kila na vánoční večírek." Odpověď s kreditní kartou hráče, kteří mu před šesti lety zlomili srdce porážkou Flyers ve finále Stanley Cupu, jenom rozesmála. Semborski tehdy neměl ani svůj dres. Přes hlavu musel přetáhnout dres s číslem 50 a jménem jedničky týmu Coreyho Craforda.

Ač jde zpravidla o jedinečnou záležitost, někteří z náhradníků se zapsali na soupisku týmu NHL vícekrát. Dnes šestačtyřicetiletý Rob Laurie se stal brankářem na jeden den hned třikrát. Naposledy před dvěma lety seděl na střídačce v dresu Minnesoty Wild.

Na zápas si Alves připravil speciální masku.

Autor: - jpu - Foto: Twitter

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ