Vyřazení Jets
Že jsme nehráli nejlíp? Běžte někam, zlobil se kapitán Winnipegu
22.04.2019 05:45 Původní zpráva
Před začátkem soutěže měli hokejisté Winnipegu ty nejvyšší ambice. Mančaft kolem trenéra Maurice Paula nebyl horkým favoritem na titul, jeho soupiska i papírové předpoklady však budily značný respekt. Pro mnohé fanoušky i experty byl ambiciózní tým dokonce černým koněm celé soutěže. Jenže jeho cesta v boji o Stanleyův pohár končí předčasně, už ve čtvrtfinále.
Po neúspěšné jízdě je hlavní otázkou, kde se stala chyba? Jenže v případě Jets odpověď není tak jednoznačná.
Sebevědomí hráči Winnipegu do play off proklouzli hladce, v základní části neměli problém. Jenže hned na prvním soupeři si ve vyřazovací části vylámali zuby. V úvodních dvou utkáních série překvapivě nevyužili výhodu domácího prostředí, za stavu 0:2 se přesunuli do St. Louis. Jenže naštěstí pro Jets se ani jejich soupeřům nedařilo a nezvládli zlomit prokletí proher na domácí půdě. Stav série se tak vyrovnal.
Blues venku opět bodovalo a k nelibosti fanoušků Winnipegu už si postup vzít nenechalo. V šestém zápase sehráli Jets absolutně nejhorší utkání, o zápasu hrůzy hovoří i počet střel na branku. Ve čtyřiceti minutách jich kanadské mužstvo mělo na kontě pouhopouhých šest, s čímž se na postup myslet nedá.
"Bolí to, protože si myslíte, že tam jste. Ale porazí vás tým, který si myslí to samé. Blues byli malinko lepší v několika aspektech v úvodních pěti duelech. V tom šestém byli sakra lepší, než my," přiznal si na tiskové konferenci kouč Maurice.
"Je to těžké. Je hodně těžké to spolknout," smutnil po utkání útočník Bryan Little, který pro Tryskáče gólem v závěru vykřesal naději na záchranu série. Jenže na vyrovnání už zkrátka Jets neměli. "Myslím, že jsme sami od sebe při vstupu do sezony hodně očekávali. A teď cítíme jen ohromné zklamání," přiznala jedna z hvězd Winnipegu obrovské ambice talentovaných hráčů, kteří věřili v úspěch.
Proč Jets neuspěli?
Tristní je neúspěšnost v domácím prostředí, hráči Blues vyloupili winnipežskou halu MTS Place ve všech třech utkáních. V posledním šestém zápase se očekávala dravost, bojový duch a určitá drzost, která u talentovaného týmu byla k vidění v základní části. Jenže jakoby Winnipegu došel dech, místo rvaní se o postup byla aktivita a ofenzivní síla minimální. Nebo zkrátka narazili na překvapivě houževnatého protivníka?
"To nejlepší z nás dneska nestačilo," kroutil hlavou kapitán Blake Wheeler. "A naopak oni předvedli parádní výkon. Potěšilo mě alespoň to, že jsme dokázali bojovat do posledního písknutí," připomněl pravý křídelník závěrečný tlak kanadského mančaftu.
Na přímou otázku, proč ze sebe hráči nevydali víc, si už Wheeler servítky nebral. "Běžte někam," vyjel na novináře. Svou unáhlenou odpověď, která však nejspíš nejlépe reflektovala pocity smutného kapitána, následně poupravil. "Chlape, no tak... Myslím, a vy sám to víte, že vyhrát tuhle trofej je strašně těžké. To nejlepší, co jsme ze sebe dnes vydali, nejspíš nebylo natolik dobré. Zato to jejich bylo sakra dobré," ocenil Wheeler soupeře.
A uhodil hřebíček na hlavičku. Hráči Jets totiž ve čtvrtfinále narazili na tým, o kterém by si před zimou ani v nejmenším nemohli myslet, že by jim mohl srazit vaz. Blues předvedlo naprosto nečekané zmrtvýchvstání. Ještě na Nový rok bylo St. Louis posledním týmem celé ligy. A pak přišla spanilá jízda korunovaná vyřazením favorita. Jízda, která vůbec nemusí skončil vyhraným čtvrtfinále.
Nováček v brance Jordan Binnington plus od ledna nejlepší tým, co se počtu získaných bodů týče. Dokonalý odraz od samotného dna v hokejovém podání. Podobný husarský kousek se naposledy některému z týmů povedl vůbec poprvé od roku 1967-68.
Příliš silný soupeř
"Co bylo špatně? Vlastně ani nevím," hodnotil sérii brankář Jets Connor Hellebuyck. Statistiky celé série totiž hovoří téměř vyrovnaně, byl to souboj do posledního dechu. Winnipegu chyběla ta poslední závěrečná tečka, navíc se hráči museli postavit týmu, který bez nadsázky předvedl parádní resuscitaci. "Neměli bychom na něco nebo na někoho ukazovat prstem a hledat vinu. Oni jsou vážně dobrý tým, předvedli skvělé výkony a před tím je třeba smeknout," připustil s patřičným respektem pětadvacetiletý gólman.
Kanadský tým může konejšit skutečnost na nadějné vyhlídky. Zatímco letos nebyli horkým kandidátem na titul, mohou být týmem budoucnosti. Hned deset hráčů mělo v základní části průměr víc než půl bodu na zápas, střelecky zabrat dokázali i svátečnější střelci.
Ani s obranou to nevypadá marně, především trio Dustin Byfuglien, Josh Morrissey a Jacob Trouba může tvořit základní pilíř defenzivy. Hellebuyck v brance je jistotou, která zatím nedosahuje nadpozemských kvalit, nicméně dostane příležitost se ukázat.
Bude zajímavé sledovat, jakou obměnu vedení vymyslí na další sezónu. Smlouvy vyprší hned třinácti hokejistům, Patriku Laineovi a Kyleovi Connorovi uběhne nováčkovský kontrakt. Příležitost nejspíš dostanou mladíci, což může být při dnešní rychlosti nejvyšší hokejové soutěže cesta správným směrem.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.