Přesilové hry, to je to, na co Boston “dojel“ nejen v pátém zápase finálové série hokejové NHL proti Vancouveru Canucks. Neproměnili ani jednu, prohráli těsně 0:1, a tak mají za stavu 2:3 nůž na krku.
“Musíme najít cestu v přesilových hrách. Měli jsme nějaké šance, ale to nestačí, je třeba je i proměnit,“ láteřil po utkání ve Vancouveru Milan Lucic. Měl k tomu důvod. Jeho týmu hra v početní výhodě ve finále zoufale nejde. Oproti soupeři ji využil jedinkrát.
Přitom měl Boston v pátém zápase k využití přesilovek hned několik příležitostí. Vancouver se po druhém duelu na ledě Bruins jejich fyzicky náročné hře přizpůsobil, a taktéž přitvrdil. Například během prvních dvaceti minut pátečního duelu nasbírali Canucks dvacet tři hitů. Ale také tři fauly.
Boston však tyto chyby nepotrestal. Což nejenže nepomohlo jejich skóre, ale zároveň to domácí pořádně nabudilo. Ve druhém dějství přebrali iniciativu a nakonec zápas dovedli k vítěznému konci.
Paradoxně byli hosté nebezpečnější při hře pět na pět, než při výhodě jednoho hráče navíc. Jakmile tuhle výhodu dostali, držení puku se zhoršilo a skvěle napadající čtyřka Vancouveru jim brala každý decimetr volného místa.
“Nechali jsme se zbytečně vytlačovat z prostoru před brankou,“ hledal příčiny přesilovkové impotence Lucic. "Příště se musíme víc snažit cpát se před Luonga. Je to jeden z nejlepších brankářů světa a jakmile na střelu vidí, není pro něj problém ji chytit.“
S tím souhlasil i jeho kouč Claudie Julien. “Nebyl to povedený večer. Měli jsme nějaké dobré šance, ale příště musíme být lepší před brankou. Měli jsme hráče před Luongem. Ale jen po stranách. Příště musíme být agresivnější.“
A hra při nerovném počtu na ledě bude klíčová i pro šestý zápas. Alespoň je o tom přesvědčen útočník Michael Ryder. “Pokud zvládneme přesilovky a dáme v nich nějaké góle, zvítězíme.“
