Hokejový útočník Matěj Stránský z Čerepovce prožívá v současné době nejkrásnější životní okamžiky. S přítelkyní se dočkali před deseti dny narození dcery a poprvé v kariéře dostal pozvánku do české reprezentace, v které bude příští týden v Příbrami proti Švýcarsku debutovat. Splní se mu jeden ze dvou hokejových snů. Druhým je NHL, o kterou bojoval marně čtyři roky v nižší AHL v dresu Texasu na farmě Dallasu.
"Zažívám teď nejšťastnější období. Narození dcery bylo krásné. Byl jsem u porodu. Teď si užívám nároďák," řekl Stránský novinářům. Vůbec neuvažoval o tom, že by se kvůli radostné rodinné události omluvil z národního týmu. "Měli jsem termín 27. března, tak jsem se bál, že by se to krylo se srazem. Ale dcera se narodila 18. března. Snoubenka by stejně vůbec nedovolila, abych nejel."
Je to pro něj náplast i na náročnou sezonu v Rusku. Po příchodu do Čerepovce se po sedmiletém působení v zámoří potýkal s přechodem na větší kluziště a jeho forma nebyla ideální. "Trvalo mi to delší dobu, než jsem chtěl, ale nakonec se mi podařilo se do toho dostat a nějak sezonu ještě zachránit. Byl jsem zvyklý to hrát v Americe rychle od sebe, najednou jsem měl na všechno o hodně víc času a víc se musí bruslit," uvedl Stránský.
Navíc mu sezonu zkomplikovala dvě zranění. "Zranil jsem se hned na začátku, pak to nebylo nic moc. Pak jsem se zranil znova, ale po dalším návratu se to trošku zlepšilo. Cítil jsem, že mám lepší sebevědomí a hrálo se mi o hodně lépe," prohlásil autor devíti branek a čtyř asistencí ze 46 utkání včetně play off v KHL.
Předtím od roku 2010 působil v Severní Americe. Z Vítkovic odešel do WHL, kde hrál tři roky za Saskatoon. Po jednom roce působení v zámoří jej draftoval v šestém kole na 165. pozici Dallas. O šanci v NHL bojoval v Texasu a v AHL si připsal v 285 duelech 128 bodů (66+62) a v play off přidal ve 27 utkáních šest bodů (1+5). V roce 2014 získal Calder Cup.
V NHL šanci nedostal, ale nevzdává se naděje do budoucna. "Nikdy neříkej nikdy. Nepodařilo se mi tam dostat z AHL, tak jsem si řekl, že to zkusím jinou cestou. Někteří jiní kluci šli do Ruska, pak se dostali do nároďáku, na mistrovství světa a do NHL. Určitě jsem to nezabouchnul, ale musím se teď soustředit na to, abych se zlepšil. Pak uvidíme," řekl čtyřiadvacetiletý útočník.
Když už se zdálo, že by přeci jen dostal v NHL šanci, inkasoval v Texasu ránu do obličeje a kvůli operaci zubů naděje padly. "Oni nevěděli, jestli budu fit, tak vzali někoho jiného. Tak mi to blbě uteklo. Tu poslední sezonu, kdy se mi docela dařilo, mi to bylo opravdu líto, že to nevyšlo. Říkal jsem si, že by mi dali aspoň jeden zápas. Ale život jde dál," prohlásil.
Reprezentace? Byl to vždycky můj sen, říká Stránský
Za pozvánku do reprezentace na start přípravy před květnovým mistrovstvím světa v Dánsku byl nesmírně šťastný. "Byl to vždycky můj sen, tak jsem byl hodně rád, když mi zavolali, že mám přijet na sraz. Určitě to je po NHL jeden z mých životních cílů. Budu bojovat a uvidíme, co z toho bude," podotkl Stránský.
Premiéru si v Příbrami pravděpodobně nenechá ujít jeho otec Darek, přestože mu jako asistentovi trenéra v Litvínově pokračuje sezona bojem o záchranu v extralize. "Brácha (útočník Vítkovic Šimon Stránský) se vydá asi spíš někam na dovolenou, oni trénují do pátku. Snoubenka určitě nepřijede. Možná babička s dědou to stihnou nebo kamarádi. Uvidíme," vyjmenoval očekávanou podporu v hledišti při debutu.
V Čerepovci má smlouvu ještě na další sezonu. Na život v Rusku si i po dlouhých letech v Americe rychle zvykl. "Byl to trošku skok, ale jel jsem tam hrát hokej a nejsem náročný. Měli jsme v pohodě bydlení, dalo se tam zajít na jídlo a máme hezký stadion. Vyžití moc nebylo, ale ani nebyl čas, protože se kvůli olympiádě hodně jezdilo. Je jasné, že to bylo v Texasu u bazénu a na sluníčku jiné. Teď jsem tam byl v minus 30 stupních, ale nějak jsem si rychle zvykl," uvedl.
V počátku komunikoval v týmu hlavně anglicky, ale snažil se rychle naučit ruštinu. "Ke konci už jsem rozuměl dost, takže na mě trenéři začali mluvit rusky. Snažil jsem se mluvit i s klukama, nemají moc rádi, když člověk mluví furt anglicky. Azbuku jsem se učil, abych si něco přečetl, a už je to dobré," dodal Stránský.
