Hokejová akce roku
Rozsypaná obrana. Kdo bude hasit požáry na Světovém poháru?

Čeští hokejisté vstoupí 18. října v Torontu duelem proti nesmírně silné Kanadě do obnoveného Světového poháru. Absence několika klíčových hráčů dělá trenéru Jandačovi na čele vrásky už nyní, navíc v zámoří jsou Češi terčem kritiky prakticky již od zveřejnění soupisky. První na ráně je samozřejmě obrana, ve které reprezentaci již delší dobu pálí bota. V porovnání s hvězdami NHL vypadají naše zadní řady jako trhací kalendář.

Jako jediný tým ze základní skupiny A bude mít Česká reprezentace v kádru obránce, který nepůsobí ani v jedné ze zámořských soutěží. A dokonce dva, když nebereme v úvahu Michala Kempného, který vstoupí do NHL až po Světovém poháru a místo v týmu Chicago Blackhawks navíc rozhodně nemá jisté.

Tím druhým je sice muž se zkušenostmi z nejlepší ligy světa, ale již rok v ní nepůsobí. Tomáš Kundrátek odehrál sezonu za Washington Capitals, ale nyní je hráčem bratislavského Slovanu.

Zkušenosti rozhodují...

Podobně jako u fotbalových brankářů přichází ideální věk hokejového obránce později než u útočníků. Navzdory tomu, že se hokej neustále zrychluje a útočníci se dostávají na top úroveň daleko dříve, než tomu bylo v časech minulých, ideální věk pro kvalitní pilíř zadních řad je kolem třicítky.

V posledních letech to potvrzují nejen reprezentační úspěchy hlavně kanadského výběru, ať už na olympiádě nebo na světovém mistrovství, ale i třeba soupiska několikanásobných vítězů Stanley Cupu z Chicagam, kde obranná hra stojí na zralých třicátnících Brentu Seabrookovi a Duncanu Keithovi.

Na největší letošní hokejovou akci veze Česká republika obránce s nejmenším věkovým průměrem ve skupině a nejmenšími zkušenostmi se zámořským hokejem. Kromě již zmíněných Kundrátka a Kempného bude nájezdům zámořských útočných es čelit také Jakub Nakládal, který se v NHL teprve rozkoukává a Michal Jordán. Tomu v Carolině nabídli dvoucestnou smlouvu, kterou odmítl a hledání nového zámořského angažmá pro něj také nevypadá dobře.

...ale nejsou všechno

O největší bolesti tuzemského hokeje se v nedávném rozhovoru rozmluvil i Zbyněk Michálek. Dlouholetá opora zadních řad Pheonixu otevřeně prohlásila, že své angažmá v kanadskoamerické hokejové lize již nevidí příliš pozitivně.

"Už nestíhám, hokej v NHL je strašně náročný a já si uvědomuji, že tohle už moc sezon nevydržím," vyjádřil se Michálek oceňovaný zejména pro svou obětavost a schopnost blokování soupeřových střel. Druhým "zkušenářem" v české obraně je Roman Polák, kterému je třicet let. Řízný bek se na konci letošní sezony dostal se San Jose až do finále Stanley Cupu, ve kterém podlehl Pitsburghu.

Nutno podotknout, že ač je Polák velikým dříčem, který se nebojí tvrdých hitů ani šarvátek, v play-off patřil svými výkony k průměru, možná dokonce ke slabšímu průměru. Bývalý hráč Toronta nikdy nevynikal rychlostí nebo silou na puku a na konci sezony bylo vidět, že útočníky soupeře hrající ve velkém tempu prostě nestíhá.

Jediným členem české obrany, který snese před Světovým pohárem přísnější měřítko je tak Andrej Šustr. Dvoumetrový obr se natrvalo usadil v sestavě Tampy Bay Lightnings, kde předvádí solidní výkony a pro svou všestrannost je nasazován na elitní útočné formace soupeře.

Ale bohužel ani mezi Šustrovy přednosti nepatří kvalitní rozehrávka nebo přesná střela od modré čáry. Díky svým centimetrům a kilogramům patří spíše mezí "bořiče" než "tvořiče".
S odchodem Marka Židlického do reprezentačního důchodu tak stále pokračuje hledání obránce, který by byl právě jako on víc čtvrtým útočníkem než obráncem. Příslibem budoucnosti by mohl být Michal Kempný, který má na Světovém poháru jedinečnou možnost ukázat se nejen reprezentačním trenérům, ale i činovníkům Chicaga.

Pokud by se mu podařilo prorazit do nabitého týmu z větrného města, mohl by levoruký zadák nahradit Židlického v národním týmu natrvalo. Protože další obranné naděje jsou ještě v hokejových plenkách.

Vše ale ukáže až první utkání proti Kanadě, v jejímž dresu se v Torontu představí asi to nejlepší, co momentálně hokej nabízí. Obstojí čeští obránci, proti elitním útočníkům světa? V zámoří si to nemyslí, reprezentační obránci jsou tamním médiím spíše k smíchu.