Hokejový svět již nějaký čas upírá svou pozornost pod olympijské kruhy. Ten ruský vzhledem k obstrukcím, týkajících se jejich účasti, možná ale mnohem aktivnějí zahlíží směrem k Buffalu, kde odstartuje 26. prosince mistrovství světa juniorů.
Jakkoli KHL blahořečí staré hrdiny a každou možnou příležitost využívá k pompézním oslavám sedmdesáti let armádního hokeje a do VIPky CSKA Moskva usedá Vladislav Treťjak s Borisem Michailovem častěji než na gauč doma v obýváku, nezapomíná myslet na svou budoucnost. Ruští mladíci chyběli na medailových pozicích juniorských šampionátů za dosavadních dvaadvacet let pouze dvakrát, v tomto období získali čtyřikrát nejcennější kov a i letos myslí na úspěch.
Od vzniku KHL je zjevná tendence budovat ruskou reprezentaci na "domácím" odchovu a privilegovaní jsou mladíci, kteří si svou výkonností již řekli o pravidelné pozvánky do seniorského týmu KHL. Zatímco v minulosti sborná přece jen věřila v účinnost "amerického snu", v letošním výběru najdeme krajánky pouze dva. Ročníky 1998 či 1999 se již v KHL nemají problém prosazovat a i po zrušení nesmírně přísné kvóty povinného nasazování juniorů není problém tyto mladé hráče zařazovat do ligy.
Zářným příkladem je toho Lokomotiv Jaroslavl. Tým postižený tragédií v roce, kdy paradoxně Rusko získalo na juniorském šampionátu zlato, najel na cestu precizního začlenění vlastních odchovanců do procesu. Hrači jako Polunin či Korškov totiž v KHL nejsou do počtu, ale rozhodují zápasy. Ať už Rusové letos v USA dopadnou jakkoli, v práci s mládeží jsou mistry.
