Vítěz z Nagana
Šmehlíkův nový život: hotel pro psy a černý pásek v jiu-jitsu
06.02.2018 13:13
Olympijský šampion z Nagana Richard Šmehlík se rozloučil s kariérou už v 33 letech a s výjimkou výročních srazů strůjců největšího úspěchu v historii českého hokeje se pohybuje mimo dění sportu, kterému se do roku 2003 naplno věnoval. V Buffalu, kde žije s rodinou, už dlouhá léta provozuje hotel pro psy a velkým koníčkem osmačtyřicetiletého bývalého obránce je brazilský bojový sport jiu-jitsu.
Šmehlík si nenechal 20. výročí od zlatého triumfu ujít podobně jako před pěti lety. "Člověk si vybaví vzpomínky a bylo pěkné se tady setkat se spoluhráči, které jsem neviděl dlouho, od té poslední akce. S některými jsme v kontaktu pořád, ale některé vidím jen na těchto akcí," řekl.
Bývalý zadák si při pondělním ceremoniálu připomněl také bezprostřední oslavu po finále s Ruskem, při které mu odhozená hokejka Dominika Haška způsobila krvavý šrám pod okem. Šmehlík si nejraději vzpomene na čtvrtfinále a semifinále. "Největším zážitkem pro mě bylo vyřazení Spojených států amerických a Kanady, protože nám v té době nikdo nevěřil, že je můžeme porazit," řekl.
Kariéru ukončil relativně velmi brzy. "Já jsem vždycky říkal, že budu hrát do třiceti let a ještě jsem o tři roky přetáhl, takže jsem na to byl připravený," usmíval se odchovanec Vítkovic, který skončil po zisku Stanleyova poháru s New Jersey.
Buffalo je hokejové město
Hokeji se pak nechtěl věnovat ani v jiné roli. "Hokej sleduji a vím, co se děje ve světě, ale abych někde trénoval, to ne. To je spojené s cestováním a to já zrovna nemusím," vysvětlil. I na Sabres, v jejichž dresu strávil devět sezon, se podívá málokdy.
"Buffalo se momentálně pohybuje na konci a obměňuje mužstvo, takže moc na hokej nechodím. Ale když v televizi chytnu nějaký zápas, tak se rád podívám. Přehled mám, ale abych to vyhledával, to ne," podotkl Šmehlík, podle něhož ale město hokejem žije.
"S novým majitelem udělal klub za poslední tři roky velký pokrok, co se týče vybudování haly a přidání další tréninkové haly. Je to velmi hokejové město. Byly tam teď dvacítky," připomněl Šmehlík mistrovství světa hráčů do 20 let, na kterém se o český tým starala jeho dcera Jessica.
Černý pásek v jiu-jitsu
Šmehlík se věnuje vlastnímu byznysu a volný čas věnuje svému sportovnímu koníčku. "V běžný den ráno vstanu a jdu v půl osmé do psího hotelu. Tam udělám nějaké věci a většinou kolem jedenácté mám lekce jiu-jitsu. Jsem tam tak do jedné do dvou a pak jdu domů. Odpoledne jsem zase v psím hotelu," popsal Šmehlík.
V brazilském jiu-jitsu loni jako devátý Čech získal černý pásek. "Baví mě to. Mám to jako koníčka. Trvá to přes deset let, než člověk získá černý pásek. Je to takový životní styl," uvedl Šmehlík.
"V posledních možná osmi letech se to rozšiřuje ve Spojených státech, udělalo to hodně pokrok i tady v Evropě. Hlavně v Polsku, ale i v Česku se to hodně rozvíjí. Mám kontakty na kamaráda ve Frýdku-Místku, znám kluky z České Třebové a v Ostravě," řekl majitel bronzových medailí z olympiády Albertville z roku 1992 i z mistrovství světa ve stejném roce v Praze.
Působí teď v brazilské jiu-jitsu hlavně v roli trenéra. "Soutěží se nezúčastňuji, protože mám určité zranění, takže se tomu vyhýbám. Ale připravuji lidi na soutěže," popsal Šmehlík, který se i díky svému koníčku dostane častěji do Česka za blízkými než dříve. "Jezdím na kempy jiu-jitsu do Polska, takže vždycky vyjíždím z Čech," dodal Šmehlík.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.