Kazachstánský magnet
Strašák slovenského hokeje? Říše bláznivého Borata

Bláznovství? Ztráta posledního atomu zdravého rozumu? Taková vysvětlení se derou na mysl při pohledu na hokejovou emigraci, která začíná zasahovat Slovensko. Hráči ze země pod Tatrami nenakládají svou výstroj na letadla mířící do zámoří nebo měst bohaté ruské KHL. Ne. Jejich cílovou stanicí je stále častěji Kazachstán, v mnoha ohledech pořád ještě zaostalá postsovětská země. Proč? Tamější koňské maso za tím rozhodně nestojí.

Český hokej už léta bojuje s jasným "nepřítelem". Slavnou NHL a nižšími zámořskými ligami, do kterých odcházejí mladí hokejisté ještě dříve, než se smějí v českých hospodách legálně napít piva. A podobné je to v posledních letech také v případě KHL. Ta na svůj štědrý měšec láká mladé talenty i ostřílené veterány.

To slovenský hokej začíná poslední dobou řešit daleko exotičtější problém. Jeho hráči totiž v celkem velkém počtu míří směr Kazachstán. Už teď je jasné, že během následující sezony by jich mělo v tamější lize hrát minimálně 21. To je dokonce i větší číslo než to, které svítí u slovenské vlajky v NHL.

Země filmového Borata ležící mezi Ruskem a Čínou vábí na své stadiony mladé i starší hráče. Ti se v ní podle vlastních slov těší solidnímu zázemí a příjemnému servisu. Hlavní důvod slovenské "expanze" je ale pochopitelně jiný.

"Lákadlem jsou hlavně peníze," netají Martin Hujsa, který bude hrát od nové sezony v dresu mistrovského Pavlodaru. Po odchodu z bratislavského Slovanu dohrál Hujsa minulou sezonu v extraligovém Litvínově, teď jej čeká hodně zajímavá životní zkušenost.

"V Litvínově jsem nebyl spokojený. Na ledě jsem trávil méně času, než jsem si představoval, před nadcházející sezonou mi navíc chtěli o dost snížit plat. Doma se o mě zajímaly Trenčín a Skalice, ale nabídka Pavlodaru předčila po finanční stránce nejen ty ze Slovenska, ale také tu českou," netají Hujsa.

Do země, kde mezi tradiční a oblíbené položky jídelníčku patří také koňské maso, zamířil i další forvard Andrej Podkonický. Toho si čeští fanoušci pamatují třeba z angažmá v Liberci, Brně nebo Mladé Boleslavi. "Ve Zvolenu jsem měl nabídku, abych pokračoval za podmínek z minulé sezony. Nebylo jednoduché říct ne, ale z Pavlodaru jsem dostal lepší finanční návrh," přibližuje Podkonický.

Z jednadvacítky slovenských hráčů by se tak dal v Kazachstánu postavit kompletní hokejový tým. A jeho hráči by se daleko od domova mohli těšit i luxusu vlastního kouče. Kazachstánské návnadě totiž neodolal ani trenér Július Pénzeš, který působí v Pavlodaru. Právě tam je osm hráčů čítající podtatranská kolonie nejsilnější.