Zatímco v severní Americe plní hokejové zápolení univerzitních týmů stadiony, v Česku jde o záležitost na úrovni nesmělých pokusů. Ve středu vyvrcholil první ročník Hokejové bitvy mezi pražskými univerzitami finále, které přineslo kromě jasného vítězství Univerzity Karlovy také otázku, zda má univerzitní hokej v Čechách nějakou budoucnost.
Mezi brněnskými Masarykovou univerzitou a Vysokým učením technickým probíhá zápolení už od roku 2009, loni se odehrál již třetí ročník akce, která jednou za rok poměrně slušně zaplňuje brněnskou Kajot Arenu. V Praze se souboj o Pohár primátora konal poprvé, zato ve dvou dějstvích.
Na začátku ledna proběhla semifinálová střetnutí, 7. března se univerzitní týmy do pražské Tipsport Areny vrátily v rámci finálové bitvy. Ve střetnutí o bronz porazilo České vysoké učení technické Českou zemědělskou univerzitu, ve finále nad Vysokou školou ekonomickou jasně dominovala vítězná Karlova univerzita.
Je ovšem nutné poznamenat, že hlavně díky tomu, že její tým tvořili sehraní a spolu trénující zástupci z Fakulty tělesné výchovy a sportu. Na rozdíl od ní musely ostatní univerzity skládat týmy ze studentů nezabývajících se sportem přímo jako studijním oborem.
V zámoří jde o hokej, v Česku jen o zábavu
S tím, jak vypadá univerzitní hokej v zámoří, se ale samozřejmě nesmělé české pokusy nemohou vůbec srovnávat. Vždyť souboj dvou univerzitních týmů drží i absolutní rekord v počtu diváků na hokejovém utkání. Ten padl pod širým nebem v prosinci 2010 na Michigan Stadium, kde se normálně hraje americký fotbal. Zápas celků Michiganské a Michiganské státní univerzity, nebo také Wolverines a Spartans, vidělo neuvěřitelných 113 411 diváků!
Zatímco zámořské univerzitní týmy hrají vlastní prestižní ligovou soutěž před velkými návštěvami a jejich hráči se prosazují i do NHL, Hokejová bitva pražských univerzit je jen show pro diváky. I když finálový souboj nabídl i poměrně bojovný hokej s potyčkami a tvrdými souboji, několik tisícovek diváků v hledišti se vlastně ani na hokej dívat nepřišlo. Přišli podpořit svou školu a bavit se, těžko byste mezi nimi hledali někoho, kdo se bez spřízněnosti s některou univerzitou přišel prostě jen podívat na hokej.
K tomu přispívala i celková atmosféra, přestávkové divácké soutěže, hlasatelé připomínající spíš pouťové vyvolávače. A dokud univerzitní hokej nepřiláká diváky na to nejdůležitější, totiž na samotné sportovní zápolení, půjde stále jen o pokusy na bázi čirého amatérismu s cílem pobavit studenty. Navíc zatím vždy jen jednorázového charakteru.
Otázkou ovšem je, zda se Česká republika někdy dostane v rámci univerzitního hokeje na takovou úroveň, že by týmy měly například svou vlastní ligu. "Je to především asi otázka financí. A momentálně je málo peněz i v normálním vrcholovém hokeji, natož ještě v univerzitním. Kromě finanční stránky záleží i na nějakých organizačních schopnostech," popsal situaci Pavel Arnošt, trenér juniorky pražské Sparty, který působí na Fakultě tělesné výchovy a sportu jako externista a na Hokejové bitvě vedl vítězný tým.
