Poslední tři měsíce, to je pro českého hokejového gólmana Tomáše Vokouna jeden velký finský příběh. Jeho úvodní kapitola byla maximálně smutná, druhou doprovázelo značné rozčarování a třetí? Čtvrteční postup do semifinále mistrovství světa smazal všechny předchozí křivdy.
Těžko si představit, co se odehrávalo ve Vokounově masce, když bylo skóre s Finy na začátku třetí třetiny nepříznivé 0:1. Stejně jako ve Vancouveru hrozil podobně bolavý konec. Pak ale přišel střih, hokejový režisér si vymyslel jiný "the end". Lepší.
ČTĚTE TAKÉ: Češi neumějí střílet góly, přesto myslí na medaili
Češi udolali Finy a prolomili čtvrtfinálové prokletí
Kanadský atak Vokouna. Hrubý faul, nebo povolený hit?
Klepiš v přesilové hře vyrovnal a v nájezdech vypukla česká radost díky Markově vítěznému pokusu. A také díky jednomu Vokounově zákroku a následnému finskému razítku do břevna. Vokounův finský kruh se uzavřel. Jak probíhal?
24. února 2010
Češi na olympijském turnaji nezáří. Jen tak tak přecházejí v osmifinále přes Lotyše a nikdo jim moc nevěří. Ve čtvrtfinále ale narážejí na "nejlehčího možného soupeře" z Finska. Národ z ničeho nic očekává postup, přichází ale černé vystřízlivění. Prohra 0:2.
Hvězdný tým složený převážně z hráčů NHL na turnaji končí. Nezachrání ho ani skvěle chytající Vokoun, který kapituluje jedinkrát po teči Hagmana z 54. minuty. Druhý gól přidávají Finové do prázdné branky a vydávají se na cestu za olympijským bronzem.
"Hokej je týmový sport a ne individuální. Statistiky nikoho nezajímají, když se prohrálo. Bylo to o jednom gólu, ale bohužel, Finsko bylo šťastnější. Nebyli jsme o nic horší než oni, ale prohráli jsme a je to zklamání," soukal ze sebe se slzami v očích Vokoun.
1. května 2010
První Vokounův zápas od olympiády a na Švédských hrách jsou to znovu Finové. Češi vedou po dvou třetinách 1:0, poté ale přichází kolaps české obrany a seveřané čtyřmi góly otáčejí skóre. Nepříliš jistými zákroky k tomu "napomáhá" také Vokoun.
Ten se po příletu ze zámoří ještě úplně nesrovnává s časovým posunem. "Nebylo to jednoduché. Měl jsem jenom jeden trénink s týmem a ten byl jediný za poslední čtyři týdny. Je to jiné hokejové tempo, pocit nebyl ideální," přiznal po prohraném utkání.
"Druhý gól jsem měl chytit, to byla škoda. Potom jsme udělali dvě chyby, dostali dva góly a bylo po zápase," připustil Vokoun, který byl z návratu do Evropy značně rozházený. "Probudil jsem se ve čtyři ráno, potom jsem už nemohl spát. A zápas v poledne taky moc nepomohl."
20. května 2010
Opakuje se situace z konce února. Češi za sebou mají podivný průběh turnaje, během kterého sice porážejí po skvělých výkonech Švédy a Kanadu, jsou však také schopní prohrát s Nory (poprvé v historii) a se Švýcary (poprvé v historii MS).
Ve čtvrtfinále na ně čekají Finové. Opět "přijatelný soupeř". Dlouho to vypadá na další český smutek, který se ale nakonec mění v nájezdovou postupovou euforii. Když Vokoun zjistí, že Kontiolův pokus skončil na břevnu, převaluje se v radostné křeči do kotrmelce vzad.
"Dneska to bylo pro nás o něco jednodušší. My už jsme v Německu dvakrát přežili svou smrt. Člověk ten tlak potom bere jinak, hraje se uvolněněji. Tomuhle mužstvu se moc nevěřilo, máme deset nováčků, pro které to musí být fantastický pocit. Jsem rád i za ně. S Finskem to bylo vybojované, vydřené utkání," povídal si Vokoun s novináři. Bez slz, s pohodovým úsměvem.
Foto: ČTK, Robert Sedmík
