Kapitán indické fotbalové reprezentace Baičung Bhutia (31) odmítl nést olympijskou pochodeň. Kanonýr s dvaceti góly a jednapadesáti asistencemi na kontě měl olympijský oheň pro Peking nést 17. dubna ulicemi Dillí, ale na protest proti násilnému potlačení tibetských protičínských demonstrací se jako první sportovec olympijské štafety vzdal.
Indie je domovem více než 150 tisíc tibetských exulantů včetně dalajlamy, duchovního vůdce Tibeťanů. Podle tibetské exilové vlády si čínský zákrok proti největšímu tibetskému povstání za posledních dvacet let vyžádal 140 obětí. Dillí je dosud vůči Pekingu loajální.
"Soucítím s tibetskou věcí. Je to můj způsob, jak stát při tibetském lidu v jeho zápase," prohlásil reprezentant pro deník Times of India a dodal: „Štítím se násilí v jakékoli formě. Silně odsuzuji utlačování a mučení, kterého se čínské úřady dopouštějí v Tibetu."
S pochodní už kvůli nepokojům odmítla běžet thajská ekologická aktivistka Narisa Chakrabongseová. Indického útočníka podle jeho slov ke kroku nikdo nevyzýval. „Je to absolutně moje osobní rozhodnutí," řekl. "Cítím, že to, co se děje v Tibetu, není správné, měl bych svou malou měrou ukázat svou solidaritu." Bhutia je buddhista ze severovýchodního indického svazového státu Sikkim, jež byl v minulosti předmětem čínsko-indického územního sporu.
Foto: ČTK
| Mezinárodní olympijský výbor požaduje po Číně během olympiády uvolnění internetu |
| Mezinárodní olympijský výbor vyzval pořadatele letních her v Pekingu, aby během olympiády zcela zpřístupnili internetovou síť. Ten podléhá v Číně přísné cenzuře a během nedávných nepokojů v Tibetu byl dokonce vyřazen z provozu. "Ještě dnes ráno jsme o tom diskutovali a Čínu na to upozorňovali," řekl místopředseda koordinační komise MOV Kevan Gosper. "Naše starost se týká zejména novinářů, kteří potřebují neustálý přístup k internetu, aby mohli o hrách informovat," uvedl funkcionář, podle kterého je uvolnění internetu součástí smlouvy s pořadatelským městem Pekingem. "Během událostí v Tibetu byla Čína kritizována, protože vyřadila internet z provozu. To se nesmí během her opakovat. Organizátoři nám dali záruky, že naše podmínky splní, a v Číně kvůli tomu dokonce měnili zákony," řekl Gosper. Nová legislativa o působení zahraničních médií v Číně vstoupila v platnost na začátku loňského roku a její platnost vyprší po skončení her. "Co se našich požadavků týče, tak v Pekingu zatím vždy všechno do puntíku splnili, takže nevidím důvod, proč by to teď mělo být jinak," uvedl. |
