Nový ministr školství Josef Dobeš již brzy očekává vzácnou návštěvu. Ženu, ze které se stal v poslední době duch. Kateřinu Neumannovou.
Lidové noviny přinesly v sobotu zprávu, že Dobeš "jde do toho" a kvůli kauze Liberec, která plísňovitě a kyselinovitě prorůstá koberce ministerstva i celé vlády, zavolá samu prezidentku.
Ta už však prezidentkou není a chová se, jako by jí ani nikdy nebyla. Například když měla obhajovat na kongresu FIS mistrovství a předkládat závěrečnou zprávu, odjela na dovolenou někam hodně daleko a všechno to nechala na libereckém primátorovi Jiřím Kittnerovi.
Od té doby, co má liberecký průšvih na starosti likvidátor Ivan Brambaški, si Neumannová jede svou cestu, která je od severočeského stomilionového pohrobka daleko asi jako Kyrgystán od New Yorku. Nekomunikuje s médii, s věřiteli, nepřijímá zodpovědnost.
Chce to mít za sebou. Respektive - má to za sebou. Píchala běžkařskou hůlkou do vosího hnízda, ale žihadla se zahojila. Alespoň obrazně, v hlavě svérázné manažerky (a jejího ještě svéraznějšího okolí jménem Josef Jindra a spol.).
Jsem hodně zvědavý, co bude Neumannová Dobešovi vykládat. A co od ní vlastně čeká sám Dobeš. Vždyť všechno je známé, všechno se ví (a měl by to asi vědět i ministr, když je ministr), Neumannová maximálně uvízne v jakési verbální mlze, kdy bude po svém, tedy dost nešikovně, obhajovat všechny ty průšvihy.
Od Dobeše je to sice hezké, ale více méně zbytečné. Hlavní starostí nové vlády by mělo být předložení závěrečné zprávy o šampionátu, která je asi i pro stát hodně moc pálivá, protože ji nikdo nechce předložit už půl roku - ač je hotová. A až bude sumarizující pamflet venku, řešit tu černou stamilionovou díru, v níž se topí hodně moc věřitelů.
Neumannová může klečet na koberečku třeba dva dny, ale je to jen ztráta času. Stát se za dluh zaručí, nezaručí, jak složitě jednoduché - na řadě jsou rozhodnutí. Ne vyslýchání.
