Prezidentka výkonného výboru libereckého šampionátu Kateřina Neumannová rozeslala v minulých dnech médiím dopis, ve kterém dle svých slov uvádí "některá fakta kolem organizace mistrovství světa..." Tato fakta jsou však v jejím podání značně upravená a zohýbaná. On-line deník TÝDEN.CZ přináší některá z nich.
Neumannová tak například uvádí, že organizační výbor dostal za celou dobu své existence přes 200 milionů korun. To je sice pravda, ale mnohem přesnější by bylo uvést, že to bylo téměř 300 milionů. To je jen malý úvod do řady nepřesností, kterými bývalá lyžařská šampionka zkresluje skutečný stav věcí.
Mnohem závažnější věc je, jak vysvětluje více než sto milionů korun, které dluží věřitelům. Zásadní vliv na něj podle Neumannové měly nezbytně nutné stavby těsně před šampionátem, jejichž zaplacení nemohla chtít kvůli neexistující smlouvě po městu Liberec. Většinou šlo o mobilní konstrukce.
Přitom od začátku bylo dané, že tyto platby půjdou z účtu organizačního výboru. Liberec za státní peníze financoval výstavbu sportovišť a infrastruktury. Tedy těch staveb, jejichž vznik si vyžádali podle požadavků Mezinárodní lyžařské federace (FIS) organizátoři. Je to, jako kdyby vám stavební firma postavila dům a vy byste pak po ní nad rámec smlouvy a na její náklady chtěli přistavět bazén.
Jednosměrné myšlení
Pokud má Neumannová zpětně pocit, že měla být podepsána smlouva s Libercem na dofinancování nezbytně nutných staveb, měly podle stejné logiky existovat také garanční smlouvy se státem a lyžařským svazem na zaplacení dluhů.
Jenže takové smlouvy by s organizačním výborem nikdo nepodepsal. Obhajovat stomilionovou ztrátu neexistující smlouvou je absurdní. Požadavky organizátorů na Liberec byly dopředu dané a splněné.
Neumannová se také znovu ohradila proti tomu, že jí bývá přisuzována zodpovědnost za čerpání dvoumiliardové dotace na výstavbu sportovišť a infrastruktury. Správně podotýká, že hospodařila pouze s prostředky na organizaci samotné akce, což pro názornost ukazuje na grafu. Jenže sama následně tyto dvě složky míchá dohromady, když si stěžuje, že jí město z oněch dvou miliard nepřelilo další peníze, které teď jako prezidentka dluží věřitelům.
Je to jen další ukázka způsobu, kterým se zbavuje odpovědnosti. Neumannová přemýšlí pouze jedním, pro ni výhodným směrem. Nezodpovídá prý sice za balík peněz, který spravoval Liberec, ale stěžuje si, že jí z tohoto balíku město nepokrylo ztrátu z jejího rozpočtu.
Zachránkyně šampionátu?
Tímto však ohýbání faktů nekončí. Neumannová znovu správně podotýká, že byla prezidentkou mnohem kratší dobu než její předchůdce Roman Kumpošt, kterého vystřídala na politický nátlak dva roky před šampionátem.
"Již tehdy se utratily desítky milionů v organizační i investiční části," píše. Jenže tady opět neuvádí mnohem důležitější fakt. U klíčových rozhodnutí a čerpání klíčové částky z celkových dotací byla ona. A to je mnohem podstatnější.
Absurdně pak vyznívá ta část dopisu, ve které popisuje, že organizaci převzala ve skluzu a zabránila mezinárodní ostudě. Faktem je, že zpoždění příprav způsobila Neumannová, i když nepřímo. Tehdejší ministryně školství Dana Kuchtová zadržovala klíčové dotace, dokud se organizátoři nezbaví Kumpošta a nedosadí Neumannovou.
Stály například práce na skokanském areálu na Ještědu a mezi organizátory panoval chaos. Čelíc hrozbě mezinárodní ostudy výkonný výbor usoudil, že není čas na hrdinství, a kontroverzní rošádu podpořil.
I z tohoto důvodu se o šampionátu píše jako o "Neumannové mistrovství," ačkoli proti tomu olympijská vítězka z Turína protestuje. Její osobou byly podmíněné klíčové dotace, měla být záštitou průhledného hospodaření. Ona byla jediným statutárním zástupcem, který podepisoval faktury a rozhodoval o všem podstatném. V tomto případě je označení "Neumannové mistrovství" mnohem víc než jen novinářská zkratka.
