Sleduji tah dámou na H6 a nevěřím. Už za pár desítek minut má Lukáš Bauer zničit na italském svahu všechny své soupeře, podruhé v kariéře vyhrát Tour de Ski a já to nemám vidět. České kanály jeden z vrcholů zimní sezony prachsprostě ignorují.
Eurosport raději zařadí lety na lyžích. Trochu sebevražedný závod letců, kteří se nebojí skočit hodně daleko. Desítka volnou technikou prý půjde až ze záznamu. Budiž, asi mají mít ti blázni ve vzduchu v Evropě větší sledovanost, než běžci ve stopě.
Mně jsou ale šumák, stejně jako Mírovi, Petře, Ostrovu nad Ohří, půlce Prahy, prakticky celému Česku. Po sobotní Bauerově stíhačce nás zajímá pouze to, zda toho neporazitelného Nora Northuga porazí. Věřím tomu a chci to vidět.
Ladím tak na internetu norskou televizi, ta česká totiž Bauera a jeho závod nedává. Nemůže, prý nějaká dohoda o vysílacích právech. Jenže to mě, jako diváka, nezajímá. Chci to vidět. A tak musím poslouchat komentář, ve kterém rozumím pouze „Northug", „Bauer" a „ajajaj". To když Bauer všem ujíždí a hrdinsky si jede pro velké vítězství.
Česká televize má se svým sportovním kanálem problém. Asi kvůli nějakým dohodám o vysílacích právech nemůže vysílat prakticky cokoliv zajímavého. Dobře, ať nekřivdím, evropský šampionát rychlobruslařů se na obrazovky nějakým zázrakem dostal.
Jenže tím to jaksi hasne. Jeden přímý přenos z menšinového sportu denně mě nenaplňuje. Futsal, házená, florbal, volejbal... Nemám problém s podobnými pokusy ve vysílacím schématu, sám je můžu jednou za čas vidět, ale mají být hlavními taháky dne?
Jinak to je totiž na „čtyřce" jeden záznam vedle druhého, třetího... Nekonečný svět záznamů mě občas uvádí do rozpaků, cože je dneska vlastně za den. Pondělí? Čtvrtek? 29. listopadu? 8. března? 1998? Vlastně, to je záznam...
Nevadí, pojďme se podívat, co dávají na čtyřce teď. Áá, magazín „V šachu". Teprve poosmnácté za posledních pět dní. Vsaďte se, že teď bude tah dámou na H6...
