Očima Jakuba Kvasničky
Dokonalá žena FC Barcelona

Ti chlápci se nenarodili. Museli spadnout na Zemi, vyskytnout se. FC Barcelona. Svět nepřestává žasnout nad její ladnou dokonalostí.

Je jako žena stvořená strojem na perfekcionismus - krásná, sympatická, zatraceně chytrá, bezchybná.

Barca předvádí fotbal, který přesahuje hranice hřiště, je to filozofie, životní styl. V úterý porazila v Lize mistrů Arsenal 3:1, postoupila do čtvrtfinále. A jestli letos prestižní soutěž nevyhraje, sním plakát Lionela Messiho, jenž nám visí v redakci, přičemž ho doplním kalendářem z čínské restaurace, který je hned vedle něj.

Jsme svědky něčeho mimořádného. Když jsme se s kamarády dívali na ten zápas, museli jsme pištět. Jako holčičky, které vidí svoje vzory a idoly. Bylo to extatické.

Hlavně druhá půle, kdy Barca rozjela šinkanzen radosti. Krátké přihrávky, odmítání sobeckosti, kombinace, které by se daly pouštět dětem před spaním jako krásná pohádka.

Třeba gól Xaviho na 2:1, díky němuž se Barca dostala z pozice nepostupujícího, byl něco mezi prezentací fotbalu z planety Absolutní Dokonalost a průjezdem mezi ubohými živými kužely personifikovanými hráči Arsenalu.

Angličané si na Nou Campu zahráli kopanou bez míče, ocitli se na travnatém kolotoči, centrifuze. Byli poddanými katalánských králů. Ti měli balon pořád na noze. A nepůjčili. Lakomci!  

Fotbal je zábava. Faktor, který má určité procento lidstva na devadesát minut přenést do jiného světa, do jiné dimenze vnímání života. Barcelona je ten nejluxusnější koráb. Nastupte si. Protože jsme svědky fotbalu, který už třeba nikdo nikdy hrát nebude.