Bylo na tom něco krásného. Něco, co ukazovalo fotbal romantický, tradicionalistický. Barcelona přes sto let odmítala umístit na svůj dres logo komerčního sponzora. Teď nádherný mýtus padne.
Logo UNICEF, které teď na dresu katalánský klub má, je gratis. A fanoušci jsou na to patřičně hrdí.
Jenže, ač Barcelona vyhrává, co to jde, systémem nekonečných půjček a obrovských splátek vytváří síť dluhů, po které začínají lézt hrůzní pavouci. Je třeba je zabít.
Je třeba porušit tradice. V pátek podepsali funkcionáři Barci smlouvu s arabskou společností Qatar Foundation. Za rok dostane katalánský klub díky trikotové prezentaci arabského loga neuvěřitelných 30 milionů eur, za zbytek letošní sezony ještě 15 milionů.
Odmítnout takovou nabídku je stejné, jako kdyby dlužící alkoholik nepřijal superbalíček třiceti láhví vodek.
Navíc Qatar Foundation není komerční společnost, žádná sázková kancelář či výrobce limonád, je to nezisková organizace dbající o rozvoj sportu, vědy a vzdělání v arabském světě. Takže Katalánci mají další alibi, proč řekli "Sí!".
Romance a krása musejí jít stranou. Matné polibky historie se nepřemění v ekonomickou vášeň. Bohužel. Barcelonská dresová revoluce nádherně prezentuje dva jednoznačné směry světového fotbalu:
1. Míč ovládají peníze.
2. Nejvíce peněz mají Arabové.
