Čerstvé výroky českého fotbalového cara, čili místopředsedy Českomoravského svazu Vlastimila Košťála zase nadzvedaly ze židle. V červenci jsme se od pana Košťála dozvěděli, že s trenérem reprezentace mají jasnou dohodu, že Brückner po evropském šampionátu skončí. A ouha!
Pokud Brückner zopakuje s národním týmem portugalskou jízdu, to znamená, že přiveze medaili, bude mu nabídnuto prodloužení smlouvy. To je názorový veletoč jako hrom. U místopředsedy svazu ale běžný pracovní postup. Kdyby za půl roku řekl, že se medaile nepřivezla, ale trenér zůstává z toho či onoho důvodu, nebylo by se čemu divit. Jenom snad tomu, jaký že to férový chlap neomezeně vládne českému fotbalu.
Víc ale irituje Košťálovo prohlášení, že pokud se nebude Národní fotbalový stadion stavět na Letné, on se od projektu distancuje. Tak tímhle se pan místopředseda dopustil rovnou vydírání. Ale koho vlastně vydírá? Rozhodně to není fotbalová veřejnost, protože ta nepochybuje o tom, že Národní stadion se může postavit i bez něj.
Jde však o to, že Košťál se z titulu své funkce stavbou Národního stadionu zabývat musí, ať už by měl stát kdekoliv. A není pravda jeho tvrzení, že pokud se nebude stavět na Letné, musí se jednat nutně o „mrtvý projekt". Košťálova vehemence prosazování letenské varianty je tedy přinejmenším zarážející a podivná. Zdrženlivě se k ní staví samotná Sparta, která by na novém stánku měla hrát ligu a poháry.
Pokud se na Letné stavět nezačne a Košťál se nebude v novém projektu angažovat, měl by logicky odstoupit z funkce a přenechat jí tomu, kdo bude za výstavbu odpovědný. Jenže to se dá jen těžko předpokládat. A navíc, že něco řekl místopředseda svazu, není pro budoucnost směrodatné. To se již mnohokrát ukázalo! Meleme, meleme, řekla by stará mlynářka ze známé pohádky.
Foto: Robert Sedmík
