"Koaliční potenciál" místopředsedy Vacka

Zasvěcený pozorovatel znovu nevěřícně kroutil hlavou nad dalším z mnoha (a jistě ne posledním) názorovým veletočem svazového místopředsedy Jaroslava Vacka - nejmocnějšího muže českého fotbalu. Hlasování výkonného výboru o novém dočasném trenérovi reprezentace stejně jako před rokem vyvolalo šok a rozčarování.

Místo téměř jistého Dušana Uhrina staršího padlo najednou jméno Františka Straky. Přitom ještě den před volbou Vacek tvrdil, že se při volbě bude držet doporučení expertní komise, která jednomyslně navrhla Uhrina a jejímž členem sám Vacek byl!

Přijde vám to jako špatné dejá vu. Připomenutí rok staré patálie z volbou reprezentačního trenéra: vpředvečer volby Vacek povolal „své" na konspirativní schůzku, na které se dohodlo, že novým trenérem bude Petr Rada, ačkoli všechny indicie směřovaly k Jozefu Chovancovi. Letos to bylo podobné.

Vackovy kroky jsou podivné a neshodují se zájmy českého fotbalu. S jakými, nebo spíše čími, zájmy se tedy shodují, je nasnadě.

ČTĚTE TAKÉ: Polemika: Straka ANO, či NE? Je energický, ale neúspěšný
                       Reprezentaci povede trenér Straka. Je překvapený a hrdý

Sám Vacek se přehnanou starostí o fotbal nikdy nebičoval. Bývalý judista několikrát prohlásil, že ho vlastně nezajímá. Bohužel muž se zákulisní přezdívkou „Jarda miliarda" ho už pětadvacet let výrazně ovlivňuje, přestože se mezitím změnil režim. V obou se dokázal úspěšně zorientovat. Ať už jako ředitel Pragosportu, který kontroloval odchody sportovců za železnou oponu a také zpětný přísun peněz za ně (který se rozplýval kdesi v totalitních strukturách), tak i po revoluci jako šéf firmy STES, která obchoduje s televizními a marketingovými právy svazu.

Nyní už druhé funkční období ve výkonném výboru prakticky sám kontroluje svazové finance. O tom, že jeho panování nad kasou není košer, se na Strahově šeptá už dlouho. Vackovi se ale doteď podařilo všechny pokusy o kontrolu hospodaření odpálkovat. Přitom neutěšený stav svazových financí by si pořádný audit zasloužil.

Vacek však už svojí zákulisní hru nemá za koho skrýt. Jestliže v minulosti s úspěchem a s oblibou zůstával ve stínu jiných, naoko mocnějších „frontmanů" českého fotbalu, dnes už o jeho síle a postavení nikdo nespekuluje. Charismatik Vlastimil Košťál je pryč a předseda svazu Pavel Mokrý je nevlivná figurka. Tím se místopředsedova moc definitivně obnažila i před veřejností. A myslím si, že to Vacek tak úplně nechtěl. Frontmanství není jeho styl. Všechno je tak nějak víc vidět.

Od červnové volební valné hromady si mnozí slibují novou fotbalovou vládu, které při správě nejpopulárnějšího sportu u nás nepůjde o vlastní zájmy a prospěch. Jsou to nejspíš přehnaná očekávání. Mocný místopředseda bude znovu tahat za nitky. A i když se k funkcím dostanou nová jména, Vackův „koaliční potenciál" je obrovský. Bylo by bláhové doufat, že zůstane bez vlivu.

Foto: archiv Týdne