Liberecko-neumannovský soudní smrad

Kam mohou doběhnout běžky? Kam doskočit lyže? V normálním světě tam, kam je nohy jejich lidského pohonu donesou. V Čechách ne. V Čechách až k soudu.

Jinak to nebude. Asi. Český stát se musí připravit na pekelnou dohru klasického mistrovství světa v Liberci.

Největší sportovní akce, která kdy byla pořádána na českém území, stvořila stomilionovou dluhovou díru  - a podle věřitelů, kteří se v ní topí a mnohdy balancují na hraně přežití, by ji měl zaplatit český stát.

Jejich argumenty jsou logické. Vždyť právě stát dosadil do čela šampionátu stvořitelku temna Kateřinu Neumannovou, stát se ústy tehdejšího premiéra Mirka Topolánka vtělil do role ručitele. A stát se teď řešení v podobě zhodnocení závěrečné zprávy vyhýbá jako vyléčený alkoholik hospodě. Asi ví proč. Ví.

Věřitelé mají právní analýzu, která jim dává pro žalobu zelenou. Nová pravicová vláda pravděpodobně dluh nezaplatí. A věřitelé půjdou k soudu. Chtějí peníze. A mají slušnou šanci, že jim to může vyjít.

Bolet to pak bude nás, poplatníky té nepříjemnosti jménem daně. Bolet, jako mnohokrát předtím. Česká špína je dlouhodobě nesmyvatelná. Na takové skvrny nepomohou ani čáry teleshoppingového mága Horsta Fuchse.

Největší sportovní akce v historii České republiky bude končit za dlouho, trapně, ostudou. Závodníky budou muži v talárech, právníci, svědci... Fuj.

Už žádné největší sportovní akce v historii České republiky, prosím. Stačí, jak to tady smrdí teď.