Železná Sparta už nějaký ten pátek rezne. Počtvrté v řadě nepostoupila do jarních pohárových bojů a v Evropě pomalu upadá do zapomnění.
Kde je chyba? Ve vedení? V trenérovi? V hráčích? Na všem je pravdy trochu.
Šéf Sparty Daniel Křetínský je bezpochyby zručný obchodník, ve znalosti fotbalu ale pokulhává. Prezident klubu Jozef Chovanec je spíš mediální tváří než nesmlouvavý funkcionář s jasnou vizí. Koncepční práce v historicky nejúspěšnějším českém klubu zkrátka není vidět. Nebo se dobře skrývá.
Michal Bílek je od roku 2000 už devátým trenérem Sparty, jeho loňský příchod mužstvo zburcoval k zisku double. Hezké, ale po léčbě novým mužem na lavičce je Sparta tam kde předtím. V lize kulhá a v pohárech už padla. To už vypadá jak perpetuum mobile - teče nám do bot, narychlo povoláváme nového kouče, přichází dílčí úspěch, bušení se v prsa, trápení, odvolání trenéra a jedeme další kolečko.
Někteří hráči přestupem do Sparty dosáhli svého vrcholu. Stali se z nich dobře vydělávající hvězdy a motivace k zlepšování je ta tam. Mám své jisté, polibte mi záda. Čest výjimkám.
Kamenujte mě, ale nezdá se vám, že Sparta jde ke dnu po odchodu mocného šíbra a Křetínského předchůdce Vlastimila Košťála? Jeho odchodem z klubu v roce 2004 začal pád, který se ne a ne zastavit. Třeba klesne až na dno a odrazí se tam, kam patří. Přejme jí to.
Foto: Mediacop
