Zlínský hokejový klub v této sezoně podává již druhou občanskoprávní žalobu, tentokrát na vlastního hráče Jiřího Kučného. Tak nějak by v ideálním světě vypadaly události následujících dní. Berani totiž bojují za to, aby z hokeje vymizely unfair zákroky podobné tomu nedělnímu.
Kučný v neděli večer asi nepřemýšlel, když po ukončené bitce, která spíše vypadala jako nepovedený dívčí zápas ze sedmé třídy základní školy, přijel ke svému sokovi Davidu Výbornému a povedeným pravým hákem ho poslal k zemi (o celém boxersko-hokejovém utkání čtěte ZDE).
Asi zapomněl, jak v úvodu sezony vítkovický Richard Stehlík v obdobné situaci knokautoval jeho kapitána Jaroslava Balaštíka. Ten byl na nějaký čas kvůli pochroumanému obličeji mimo hru a vzduchem začaly létat hrozby o trestním oznámení, které nakonec skončily pouze u žaloby.
Ať už byl Stehlíkův zkrat jakkoliv proti pravidlům, měl zůstat mezi mantinely. Stal se v rámci tradičně vyhroceného zápasu, ve kterém když létají třísky, dá se nějaké to zranění očekávat. Jenže Zlín byl jiného názoru a svým pláčem si sám pod sebou vykopal díru do ledu.
Trefně situaci už tehdy okomentoval vítkovický kouč Alois Hadamczik, který vzkázal, že odteď každý faul požene k soudu. Bylo jenom otázkou času, kdy se hozený bumerang Zlínu vrátí.
Netrvalo to tak dlouho, stačila jedna přesně mířená rána šestadvacetiletého obránce do tváře sparťanské ikony a zahnutý kus klacku přistává na střeše stadionu Luďka Čajky. A je jedno, jestli se prohřešek tentokrát obešel bez zranění. Podstatná je příčina, nikoliv důsledek.
