Legendární Váňa: Asi se už na to vyprdnu
13.10.2008 08:30 Rozhovor
Byl jedním z největších favoritů závodu. Legendární žokej Josef Váňa si s koněm Juventusem doběhl v 118. Velké pardubické pro čtvrté místo. Po diskvalifikaci prvního doběhnuvšího Amanta Grise mu připadlo třetí místo.
Během dostihu dvakrát ztratil bič a po jeho konci oznámil, že končí. Byl naštvaný, protože tempo bylo moc rychlé. Nestačil se dostat do boje o vítězství. Šestapadesátiletý žokej si dojel pojedenácté z dvaadvaceti startů pro umístění mezi prvními třemi jezdci.
Jak vypadal z vašeho pohledu celý závod?
Byla to hodně rychlá a kvalitní Velká pardubická. Ten Angličan to vedl ze začátku hodně rychle. Musíme si přiznat, že současná pardubická už je spíš o rovinové třídě. „Trojkovej" koník, kterýho jsem jel já, už tomu moc nestačí.
Co se dělo s Juventusem na "Taxisu"? Vypadalo to, že jste měli nějaké problémy?
Nebyl problém. Juventus se předtím asi trochu lekl pásky před příkopem a jen rychle prodloužil krok a s nataženýma nohama se hladce přehoupl na druhou stranu.
Jak si vedli podle vás zahraniční závodníci?
No, ten anglický koník to hodně hnal dopředu. Já jsem z toho byl pořád naštvaný, protože jsem se nemohl v průběhu závodu dostat víc dopředu. To, co ze závodu udělal Amant Gris, mě ale opravdu naštvalo. Žokej musel vědět, že si zkrátil trať a bude diskvalifikován. A přesto hodně ovlivnil zbytek závodu.
A souboj Váňa otec a Váňa syn? Jak se vyvíjel?
Kvůli tomu, že byla pardubická tak rychlá, neměl Decent Fellow v závěru už tolik sil, jak jsme očekávali. Co na to říct? Bylo to dneska peklo. Myslel jsem si, že můj Juventus byl nejsilnější ze všech našich koní, ale nemohl jsem ho dotlačit k lepšímu výsledku.
Rozhodl moment, kdy první tři koně nedokázali správně projet „desítku". Jak jste na tom byl vy?
Stejně jako ostatní vděčím Jardovi Myškovi, který na nás houknul a my se ještě stačili správně poskládat. Kdyby to neudělal, tak bych dopadl stejně jako ti první tři. Ale to už je prostě dostihový sport. Někdy na vás někdo houkne a povede se to.
Byla to vaše poslední Velká pardubická?
Z toho pohledu, že jsem během závodu dvakrát ztratil bič, tak to vypadá... že se na to asi opravdu vyprdnu.
Jak k té ztrátě došlo?
Nejprve jsem si ho chtěl přehodit z jedné ruky do druhé a vypadl mi. Tak jsem zakřičel na vyčerpaného Raffaela Romana. Ten mi nejdříve podával brýle, asi mi moc nerozuměl, ale pak mi ten bičík podal. Jenže jak jsem chtěl přidat, vypadl mi i ten, protože neměl na konci kuličku. Podruhé jsem zase zařval na Libora Sedláře, který už byl úplně hotový, a ten mi také pomohl. Musím jim poděkovat.
Foto: Robert Sedmík
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.