Pokud se za dva roky bude opakovat letošní teplá zima, nemuselo by se mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009 vůbec konat. Na českém území bylo během letošní zimy kvůli nedostatku sněhu a mrazu zrušeno několik světových a evropských pohárů.
Zimní období přitom budou podle klimatologů stále nevyzpytatelnější. Organizátoři Liberce 2009 se v takovém případě chtějí spolehnout na umělé zasněžování, případně na výstavbu speciální vychlazované haly. Jak ale zjistil TÝDEN.CZ, podle zkušeností z loňského světového poháru v Düsseldorfu může obdobné zařízení navýšit náklady na tuzemské mistrovství až o řádově stamiliony korun.
Liberecký primátor se vzhledem k bilanci zrušených závodů během letošní zimy v Česku dívá na chystané mistrovství realisticky. "Nepotřebujeme, aby padal sníh, ale musí mrznout. Pokud bude taková zima jako letos, mistrovství se uspořádat nedá, to je prostě fakt," odpověděl na dotaz redakce TÝDNE.CZ liberecký primátor Jiří Kittner, co by se v případě nepřízně počasí dělo. Vysněžit trať závodu se totiž letos prakticky nepodařilo nikomu.
Samotní organizátoři mistrovství, jehož rozpočet se nyní odhaduje na 1,1 miliardy korun, jsou však až nepatřičně optimističtí. "Že by se tahle zima opakovala, to se mi zdá nepravděpodobné, poslední takovou jsme tu měli v roce 1998," reagoval prezident organizačního výboru Liberce 2009 Roman Kumpošt na dotaz redakce TÝDNE.CZ a dodává, že rozhodně ve sněhu problém nevidí. "Vybrali jsme druhou polovinu února, protože dlouhodobá měření ukazují, že nejvíc mrzne," popisuje strategii Kumpošt. Podle něj totiž stačí, aby v Liberci tři dny nepřetržitě mrzlo, a areál bude vysněžený umělými děly.
Jenže letošní zima nepřetržité mrznutí pořadatelům velkých sportovních akcí nedopřála a spoléhání se na statistiky je stále riskantnějším kouskem. Nejjasněji o tom svědčí letošní světové i evropské poháry v lyžařských dispciplínách v Česku, z nichž se ani jeden kvůli teplému počasí vysněžit nepodařilo a byly do jednoho zrušeny. "Stanovení období, kdy jsou sněhové podmínky pro pořádání nejpříznivější, je stále rizikovější," vysvětlil klimatolog Jan Pretel s tím, že ve střední Evropě bude sněhových srážek ubývat a nahradí je déšť a dlouhodobé oteplování. "Za jedno desetiletí by se mělo podle našich přepodkladů oteplit o 0,2 stupně celsia," upřesnil neblahou prognózu klimatolog.
Varianty, jak s případnou nepřízní počasí naložit, zatím organizátoři příliš promyšleny nemají. Pro liberecké klání je podle dosavadních propočtů organizátorů potřeba 3,5 tisíce krychlových metrů sněhu. Jeho cena se při teplotě čtyři stupně pod nulou, která je předpokladem možnosti použití umělého sněhu, pohybuje okolo deseti korun za metr krychlový, pokud je teplota ještě nižší, snižují se i náklady na zasněžování.
A jak chtějí organizátoři řešit situaci, kdy mrznout nebude? "V nejhorším budeme sníh dovážet z hor nebo z nějaké uměle chlazené haly," uvažoval Kumpošt. První možnost ale připadá v úvahu jedině v případě, že zima bude podstatně chladnější než letos, kdy sníh nebyl ani ve vyšších polohách. Mluvčí mistrovství v Liberci 2009 Vladimír Zemánek to ale za problém nepovažuje. "Vyrábění sněhu je poměrně levná záležitost: energii bychom měli mít levněji, to máme dohodnuto s ČEZem, voda bude zadarmo z nedalekého rybníčku u Vestce, tak jedině bychom museli zajistit nějakou halu a klimatizaci, a to se dá zvládnout," hovoří o detailech krizového plánu.
Sníh za miliardu. Proč ne?
Pokus vyrábět sníh v hale by byl v Česku první svého druhu. Ve světě se však již taková technologie využívá. Ze zahraničních zkušeností přitom vyplývá, že by se celkový rozpočet mistrovství mohl až zdvojnásobit. Svědčí o tom například případ pořadatelů světového poháru v Düsseldorfu, které výstavba speciální haly Jever Skihalle na výrobu sněhu přišla v přepočtu na více než miliardu korun.
Běžkařskou stopu si takzvaně na zelené louce na přelomu listopadu a prosince 2006 vyrobili němečtí organizátoři Allrounder Winter World ve speciální lyžařské hale vzdálené asi patnáct kilometrů od města, kterou organizátor vlastní. "Sníh jsme průběžně vyráběli tři měsíce, protože halová děla produkují sníh pomaleji, ale zato vyšší kvality, který déle vydrží," popsal pro TÝDEN.CZ mluvčí hlavního organizátora světového poháru v Düsseldorfu Martin Kraffmann. Náklady na zajištění akce činily 1,3 milionu eur (36 360 000 korun), ale to jen proto, že výroba sněhu byla pro organizátory zanedbatelnou částkou.
Samotnou halu, kde sníh na světový pohár vyrábělo během tří měsíců dvacet sněžných děl při nepřetržitě uměle udržované teplotě minus čtyři stupně celsia, společnost plánovala pět let a stavba trvala devět měsíců. Včetně nákladů na spuštění provozu přišla na 40 milionů eur (přibližně 1,12 miliardy korun). "Museli jsme na běžkařský okruh vyrobit čtyři a půl tisíce kubických metrů sněhu, abychom pokryli celou trasu o délce sedm a půl kilometru. Sníh pak naváželo asi šest nákladních aut po tři dny a noci, protože jsme trochu bojovali s deštěm," popisuje Martin Kraffmann. Na zakázku Jever Skihalle dodává sníh v ceně třicet až sedmdesát euro za metr kubický, při nejnižší sazbě bez započítaných nákladů na dopravu by výroba sněhu na české mistrovství přišla témeř na tři miliony korun.
Teplá zima může za milionové ztráty
Jasno v tom, že přírodě se poručit nedá, mají i pořadatelé sportovních klání, na které letos zima dolehla nejdrastičtěji. Například Svaz lyžařů České republiky stojí kvůli letošní sezoně jako hlavní organizátor několika pohárů v lyžařských disciplínách před problémem deseti- až patnáctimilionových ztrát, popisuje prezident svazu Lukáš Sobotka.
Sníh nebylo letos možné zajistit ani pro jediný z pohárů ve skikrosu a akrobatickém lyžování ve Špindlerově Mlýně. Nejel se ani evropský pohár ve snowboardingu na Klínovci v posledním únorovém víkendu ani v boulích na Dolní Moravě na začátku března. "To je prostě risk naší branže. Když nemrzne, tak se nic nedá dělat. Musíme si vydělat v jiných disciplínách," říká Marek Rejman ze společnosti GSMA, pořádající agentury Světového poháru v akrobatickém lyžování a ve skikrosu ve Špindlerově Mlýně, které musely být oba zrušeny a přeloženy na rok 2008, protože se terén nedal vysněžit. V přízeň mrazivého počasí v příštím roce ale Rejman věří.
Harrachovští pořadatelé tuto zimu nepozvali sportovce na světový pohár kvůli sněhu dokonce dvakrát. Prosincový světový pohár museli odložit a přesunout do německého Kligenthalu a lednové mistrovství v severské kombinaci bylo úplně zrušeno. "Za tři dny jsme schopni vysněžit a připravit skokanské můstky pro mistrovství světa, ale musí být ideální teplota ve dne, v noci tedy pod minus pět a musí foukat mírný vítr," popsal provozní náměstek lyžařského areálu v Harrachově Vlastislav Fejkl.
Zimní období 2007 si tak v Česku kromě zmíněných akcí na konto připsalo další dva zrušené světové poháry v akrobatickém lyžování ve Špindlerově Mlýně a běžecká klání Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě. Nejely se ani dlouho očekávané evropské poháry v akrobatickém lyžování ve Špindlerově Mlýně a v Dolní Moravě prostě proto, že nebylo na čem.
"Letošní zima, která trvala jen od prosince do února, byla o čtyři a půl stupně teplejší než je měřený průměr od roku 1961," shrnul naměřené hodnoty Českého hydrometeorologického úřadu klimatolog Jan Pretel. Klimatolog varuje, že počasí v zimě mohou být stále hůře odhadnutelná. "Podle našich předpokladů by se měla dlouhodobě průměrná roční teplota vyšplhat o desetinu stupně celsia za každé desetiletí," uvažuje na základě dlouholeté studie klimatolog.
Foto: Robert Zlatohlávek, www.schnee-in-duesseldorf.de
