Jen na necelé tři týdny utichly ve Wimbledonu tlumené, ale podmanivé zvuky tenisových úderů. Po rekordním sedmém titulu Švýcara Rogera Federera je slavný areál All England Clubu připraven být znovu svědkem historické sportovní události, tentokrát v rámci XXX. letních olympijských her Londýně.
Tenisový turnaj na trávě bude jedním z vrcholů očekávané největší sportovní akce světa. Orámován kulisami kultovního Wimbledonu dostane více než speciální nádech. Když organizátoři oznámili, že olympijský tenis umístí sem, vzbudili ve všech profesionálech světa obrovskou touhu se na hry kvalifikovat.
To štěstí bude mít nakonec 190 hráčů a hráček, kteří budou soutěžit o pět sad medailí (mužská a ženská čtyřhra a dvouhra a mix). Až se však tenisté po krátké pauze do Wimbledonu vrátí, čeká je změna k nepoznání. All England Club k vůli olympiádě rezignuje poprvé v historii na své jinak skálopevné tradice.
Místo důstojných pánů z All England Clubu areál zaberou organizátoři z Mezinárodního olympijského výboru a z mužské a ženské tenisové asociace. Vyzdobí ho tak, aby bylo všem jasné, že se tu po třech týdnech nekoná stejný turnaj. Tradiční klubové barvy (zelená a fialová) půjdou pryč.
Stejné místo, jiný turnaj
"Musíme tam otisknout výrazně vlastní stopu. Lidem musí být jasné, že jsou na olympiádě a nepřišli znovu na Wimbledon," plánovala už před rokem Debbie Jevansová z organizačního výboru.
Hráčům také odpadne povinnost hrát v převážně bílém. Před lety by to určitě uvítal Andre Aggasi, wimbledonský vítěz z roku 1992. Wimbledonské tradice nesnášel a turnaj kvůli tomu třikrát bojkotoval. Tato olympijská pestrobarevná varianta by se mu určitě líbila mnohem víc. Tenistům je totiž doporučeno nastupovat v jejich národních barvách. I v oblečení tedy tradice dostane na frak.
Ne každému se to zamlouvá. Česká medailová naděje Tomáš Berdych by nejraději nic neměnil. "Určitě to má velké kouzlo. Ten areál, tradice, která je s tím spojená... Sám jsem na to hodně zvědavý, Hodně záleží na tom, jak to nakonec bude vymyšlené po organizační stránce," obává se Berdych absence tradiční wimbledonské atmosféry.
"Ta barva prostě k trávě patří," stěžovala si letošní ženská vítězka Serena Williamsová, která je jinak svolná k nejrůznějším módním výstřelkům, avšak jen do doby, než vkročí do areálu Wimbledonu.
Tráva v hlavní roli
Jeden obrovský a vlastně naprosto zásadní úkol však zůstal na bedrech All England Clubu. Jeho travní experti musejí během tří týdnů připravit přírodní povrch na další velkou akci. Trávník je třeba perfektně zrekultivovat a především znovu oset vydřené "holiny" za základní čárou. K tomu použijí nejmodernější technologie a předem naklíčená semena jílku vytrvalého, na kterém se Wimbledon hraje.
"Máme osmnáct dní na to, abychom dali travnaté kurty do pořádku. Museli jsme provést pár experimentů s vyséváním nové trávy a urychlováním růstu té stávající. Testovali jsme i různé druhy hnojiv a hráli si s naklíčenými semínky," řekl během Wimbledonu Eddie Seaward, který o trávu na slavných dvorcích pečuje přes dvacet let.
Ačkoliv to tak vypadá, není to prvně, co Wimbledon hostí olympijské hry. Vlajka s pěti kruhy vlála nad All England Clubem už v roce 1908, kdy Londýn hostil největší sportovní svátek poprvé. Tehdy se medaile za halový a venkovní tenis ještě udělovaly zvlášť a ve Wimbledonu se konala ta část pod širým nebem. Žádné tradice se přitom neporušily, v té době se hrál tenis v bílém všude na světě. V roce 1948, kdy byla olympiáda v Londýně podruhé, už se o medaile v tenise nehrálo.
