Olympiáda, to není jen poměřování sil sportovců, ale také mezinárodní událost vyžadující masivní bezpečností ochranu před možným teroristickým rizikem. V rámci antiteroristické ochrany budou Londýn střežit střely země-vzduch a tisíce vojáků, bezpečnostní opatření vyjdou Brity na miliardu liber.
V červenci 2005, pouhý den poté, co byl Londýn zvolen pořádajícím městem olympijských her, se britská metropole otřásla výbuchy, jež měli na svědomí sebevražední atentátníci útočící v londýnské veřejné dopravě. Před dvěma týdny uplynulo od tragédie, která si vyžádala desítky obětí stovky zraněných, přesně sedm let. A olympijské hry jsou bezpochyby možným cílem teroristických útoků, ať už ze strany al-Kajdy (vzhledem ke spolupráci Velké Británie s USA) či jiných teroristických skupin.
Britská armáda rozmístila navzdory protestům části obyvatel v rámci pozemního systému protivzdušné obrany v šesti částech Londýna střely země-vzduch typu Rapier. Budou v pohotovosti 24 hodin denně a mají hry ochránit před případným útokem nepřátelských letadel či raket.
Situace kolem bezpečnostních složek na olympiádě se bohatě přetřásá i na britské politické scéně, zvlášť po nedávných problémech s nedostatkem personálu, který musel řešit šéf organizační komise Sebastian Coe. Bezpečnostní agentura G4S totiž nedokázala zajistit potřebný počet sedmi tisíc svých lidí, a armáda tak musela povolat tři a půl tisíce vojáků. Ministerstvo obrany navíc zvažuje povolání dalších několika set vojáků.
Kontroly jako na letištích, vojáci se samopaly u vodáckého kanálu
Ochrana XXX. olympijských her se tak stane největším mírovým bezpečnostním plánem Velké Británie. Vyčleněno na ni bylo 12 500 policistů, k dispozici má být zhruba 24 tisíc dalších bezpečnostních pracovníků. Až pět tisíc specializovaných armádních příslušníků bude na hrách působit v rámci komand zneškodňujících bomby, speciálních sil a právě kontroverzních raketových základen.
Tato čísla vzbuzují otázky, zda olympijské hry skutečně tak rozsáhlá opatření potřebují. Britská ministryně vnitra Theresa Mayová však připomíná, že bezpečností operace byly naplánovány pro případ nejhorších možných scénářů. Ačkoliv není známá žádná aktuální hrozba, nebylo nic ponecháno náhodě a kontroly u vstupů budou na stejné bázi a podobně pečlivé jako ty letištní.
Masivní bezpečnostní opatření se dotýkají i sportovců. "Jsou veliká, místy dost přehnaná a zmatečná. V porovnání s Pekingem je to přísnější. Ale beru to tak, že je to součást a naprosto to chápu - například že se musí jet na jedno určené místo třeba přes tři bezpečnostní kontroly nebo že kolem kanálu chodí policisté se samopaly," popisoval pro server Aktuálně.cz kajakář Vavřinec Hradílek.
40 let od Mnichova
O bezpečnost se ale nestarají pouze pořadatelé. V neděli se Izrael rozhodl posílit ochranu svých sportovců z důvodu obav z útoku teroristů najatých Íránem. A právě k Izraeli se váže další historická smutná vzpomínka. Letos je tomu přesně čtyřicet let, co bylo na olympijských hrách v Mnichově palestinským komandem zabito jedenáct izraelských sportovců.
V souvislosti s tímto výročím žádala řada představitelů států včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, aby byla při slavnostním zahájení londýnských her držena minuta ticha za oběti mnichovského útoku. Prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge ale tuto žádost opakovaně odmítá.
Nezbývá než doufat, že dějiště vrcholné sportovní události roku nebude na přelomu července a srpna připomínat spíše vojenské manévry a opatření pro případ teroristického ataku nebudou využita.
