Motivace pro Sáblíkovou a spol.: za zlato o 500 tisíc víc

Nejprve malý kvíz. Víte, kolik nyní dostane český sportovec za olympijský triumf? Jeden milion korun. Ale to se nejspíš změní. Zrodil se návrh na změnu. Počítá s tím, že by se prémie měla zvednout o půl milionu korun.

Výše odměn za olympijské zlato je stejná třináct let - od olympiády 1996 v Atlantě; do té doby byly odměny podstatně nižší. Neumannová, Šebrle, Emmons a další dostali na účet za své triumfy jeden milion korun. Pokud však ve středu Český olympijský výbor (ČOV) schválí změnu, za vítězství už na zimních olympijských hrách ve Vancouveru (příští rok v únoru) dostanou sportovci 1,5 milionu korun. Jako první o tom informoval deník E15.

To je dobrá zpráva například pro rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou, která bude na kanadském oválu patřit k hlavním adeptům na zisk zlata.

„Už po olympijských hrách 2008 v Pekingu se ozývala doporučení na posunutí odměn směrem nahoru," uvedl František Dvořák, místopředseda ČOV pro sport.

Jednou z variant bylo dokonce zdvojnásobení dosavadní sumy - tedy za zlato rovné dva miliony. Uvažuje se však s mírnějším navýšení odměny.

Návrh, který funkcionáři ve středu projednají, počítá s tím, že držitel stříbrné olympijské medaile dostane 700 tisíc (až dosud bral 600 tisíc), za bronz by to bylo půl milionu (nyní 400 tisíc).

„U vícečlenných týmů  bychom využili nového načítání podle koeficientů, takže například lyžařská štafeta by si za zlato nepřišla pouze na milion, ale na víc," řekl Dvořák deníku E15.

Podle místopředsedy olympioniků není paradoxní, že výbor bude jednat o navýšení odměn v době globální ekonomické krize a v situaci, kdy není naplněn rozpočet pro olympijský cyklus, který zahrnuje zimní olympijské hry 2010 ve Vancouveru a letní hry 2012 v Londýně.

Dvořák naopak odmítl názor, že by se odměny měly valorizovat nebo respektovat inflaci. „Hodnoty medailí se nedají řídit tržními principy," uvedl místopředseda.

V odměňování za olympijské medaile patří Česká republika k evropskému průměru. Na minulých hrách měly podle dostupných informací největší finanční motivaci Řekové, u nichž mělo zlato v přepočtu hodnotu více než pět milionů korun. Čtyři miliony dostávali Rusové a Italové, ale například Němci brali jen 360 tisíc.

Foto: ČTK, Robert Sedmík