To nejlepší nakonec. Ohrané klišé potvrdil Karel Abraham ve Valencii naprosto dokonale. Při rozlučce s třídou Moto2 se dočkal premiérového vítězství a po Františku Šťastném a Lukáši Peškovi se stal třetím vítězem závodu Grand Prix.
"Abája", jak se Abrahamovi přezdívá, odchází do nejprestižnější třídy MotoGP a lepší vizitku soupeřům nemohl vyslat. Druhé pódium v kariéře a první vítězství. Jenže nějaké velké oslavy nepřipadají v úvahu. Čekají ho okamžitě přípravy na přechod na silnější stroj.
"Nemůžu to přehánět. Musím se připravit na první pondělní oficiální testy. Víc práce ale čeká mechaniky, kteří musejí upravit oba motocykly Ducati, které budu mít k dispozici. Jeden bude od Casey Stonera, druhý od Nicky Haydena," přemítal hned po závodě Abraham bez výraznějších emocí v rozhovoru pro své stránky.
Dvacetiletý jezdec naznačoval celý víkend ve Valencii, že by to pro něj mohl být závod s velkým Z. V trénincích zajížděl časy mezi třemi nejlepšími a v kvalifikaci si vyjel start ze třetí řady. Díky tomu tak měl od začátku kontakt s nejlepšími. "Bylo strašně důležité, že se mi povedl start, což je v naší nabité kategorii vždy rozhodující," povídal spokojený Abraham po závodě pro Nova Sport.
Abrahamovo štěstí
Po polovině závodu se dotáhl na první pětku a soupeře před sebou pořádně proháněl. Postupně se probíjel blíže a blíže k čelu, až před ním zbyli pouze už jasný mistr světa Toni Elías, Andrea Iannone a Julian Simón.
Kolo před cílem byl Abraham na čtvrté příčce a zdálo se, že Iannone si jede pro jasný triumf... Jenže pak zazářila šťastná hvězda českého jezdce. Elías se pokusil riskantním manévrem předjet oba závodníky před sebou, jenže škobrtnul o Iannonea a totálně vykolejený skončil v kačírku.
Abraham okamžitě přidal a prohnal se vnitřní stopou kolem rozhozených soupeřů. "Počítal jsem s tím, že v závěru se mezi námi s Elíasem odehraje ještě tvrdý souboj. Celý závod jsme se předjížděli a jeli opravdu na hraně. Většinou jsem byl třetí, ale chvíli jsem jel druhý, pak čtvrtý. Když se přede mne Elías v závěru dostal, řekl jsem si, že mu to vrátím a půjdu do toho hodně agresivně. Byl jsem těsně za ním, když on zaútočil a dostal se před Simona. Já se za ním vyvezl. Toni byl ale příliš rychlý a trefil Iannoneho," popisoval rozhodující chvíle jezdec týmu Cardion AB.
Zároveň přiznal, že měl následně pořádný strach, aby ho Iannone nesestřelil. "Ta jejich kolize mi nahrála. Elías vyjel mimo trať a Iannoneho to přibrzdilo. Dostal jsem se do čela závodu a měl v posledních metrech největší obavy z toho, co udělá hodně ostrý Iannone. Nevěděl jsem, že mám menší náskok, a tak jsem čekal, že každou chvíli přijde útok. K tomu ale nedošlo a já se mohl radovat z prvního vítězství v Grand Prix," dodal Abraham.
Valencie? Nejlepší závod
Pak už přišly ty chvíle, kvůli kterým každý závodník sní o vítězství - pódium pro vítěze a hymna. Ta česká se rozezněla v závodech Grand Prix poprvé od května 2007. "Užíval jsem si to, bylo to super. Úžasný pocit, zvlášť ve Španělsku, kde většinou kralují domácí jezdci. Vyhrál jsem po velké bitvě. Byl to můj určitě nejlepší závod v mistrovství světa." rozplýval se Abraham z dojemných chvilek.
Bylo vidět, že si triumf opravdu užívá. Jakmile dostal obří lahev šampaňského, postříkal jí každého, kdo byl v dosahu. Teď ho čeká mnohem těžší práce. Rossi a spol. jsou jiná liga. Derniéra v Moto2 mu však musela do krve dodat litry sebevědomí. Dokázal si, že může porážet každého.