Devětatřicet kilometrů dlouhou první etapu dakarské rallye zvládl ze všech kamionů nejlépe Martin Kolomý. Do první pětky se vešel ještě jeho stájový kolega Aleš Loprais. S minutovým odstupem české jezdce sledovaly obávané kamazy. Ale tým Tatra Buggyra Racing neslaví pouze úspěchy, téměř dvě hodiny zůstal v bahně viset další kamion Karla Trněného.
Vítězství hned na začátek jednoho z nejtěžších motoristických závodů na světě Martina Kolomého potěšilo. Ale důležitější než náskok na čele byl pro českého pilota samotný průběh etapy.
"Auto funguje perfektně. Všechno je nové, jen nám z toho občas trčí nějaké drátky. Celou etapu jsem bohužel nevěděl, kolik jedu, protože když nám pořadatelé připojovali navigaci, tak nám už nenapojili zpátky tachometr. Pro tatru to dneska byla ideální trať. Když budou takové cesty všechny, tak nás dojede patnáct," smál se po dojezdu Kolomý.
O trochu méně do smíchu bylo Aleši Lopraisovi. Ten je sice se svým kamionem na průběžné čtvrté příčce, ale rozhodně se mu nejelo tak, jak by si představoval. Extrémní teplo a bahno není nic, co by synovcovi slavného strýce sedělo.
"Překvapivě těžká etapa. Jenom 40 kilometrů a já jsem jako v sauně. Místy jsme jeli, místy letěli. Teprve se s tratí i autem poznávám a nebyl jsem občas moc spokojený. Každopádně začátek dobrý a jsem rád, že jsem tady. Nepočítám etapové umístění, zajímá mě jen to, co bude v cíli, kam se - doufám - dostaneme," vysvětloval Loprais.
Jediný z týmu, kdo může být opravdu nespokojen, je Karel Trněný. Ten se sice snažil poslechnout rady vítěze Kolomého, ale na dlouhou dobu zůstal se svým strojem uvězněn v obrovské louži.
"Něco strašného. Opět jsme zvolili tempo jako na rallye, předjeli asi deset aut, a pak jsme tam stáli jako pitomci. Kolomajz (Kolomý) říkal topit, topit, tak jsem topil. Jenže s těmi třinácti tunami to tolik nejde. Naštěstí jsme se dostali ven a nehodláme nic vzdát," prohlásil viditelně zklamaný Trněný.
