Síla vůle
Nejdřív La Manche, pak Dakar. Bez končetin překážky neexistují

Specialista na nemožné mise. Tak by se dal nazvat Philippe Croizon. Po zásahu elektrickým proudem přišel o všechny končetiny. I přes to přeplaval kanál La Manche a teď bojuje s další neuvěřitelně náročnou překážkou. S jedním z nejtěžších motoristických závodů světa, Rallye Dakar.

V roce 1994 šel na střechu sundat anténu. Stál na kovovém žebříku, když do něj uhodil proud a projelo jím 20 tisíc voltů. Až po dvaceti minutách ho objevil soused a zavolal mu pomoc. Lékaři mu kvůli popáleninám museli amputovat větší část na všech čtyřech končetinách.

Bez rukou a bez nohou ležel na nemocničním lůžku a rozhodoval se, co se svým životem dál. A jestli vůbec v životě bude pokračovat. V jeho rozhodnutí mu pomohla televize. Dokument, který byl o plavkyni, která pokořila kanál La Manche mu dodala energii a vůli žít. "Když ona, proč bych to nezvládl já?" řekl si tehdy šestadvacetiletý klempíř.

Začátek nemyslitelného

V roce 2008 začal plavat. Neměl žádnou fyzičku, ani techniku. Na připevněné ploutve na pahýlech, které zbyly z jeho nohou, si teprve zvykal. Nebyl schopný uplavat dvě délky bazénu. Přesto mu stačily dva roky tréninku a La Manche zdolal. Trvalo mu to 13 a půl hodiny.

 Tím jeho plavecké sny neskončily. Toužil přeplavat všechny průlivy mezi kontinenty. Když se mu to po dvou letech povedlo, stal se inspirací pro mnoho handicapovaných sportovců. "Musím říci, že nic není nemožné. Všichni můžeme v životě uspět, ať se nám stane cokoliv. Není mezi námi rozdíl, všichni jsme si rovni," prohlásil po zdolání posledního průlivu samotný Croizon

Od plavání do auta

Teď se účastní Croizon další fyzicky i psychicky náročné mise. Od plavání se dostal k rallye a vytyčil si za cíl dojet hned tu nejnáročnější. Rallye Dakar. Fanoušci podobné příběhy milují a to 48 letý sportovec věděl. Stejně tak věděl, že mu jeho příběh sežene sponzory. A bylo tomu tak.

Nejdříve musel ale Croizon vyřešit jednu důležitou otázku. Jak řídit auto bez rukou a nohou?

S odpovědí přišel Yves Tatarin. Bývalý jezdec a jeden z nejlepších konstruktérů. Ten vytvořil ovládání, které vypadá jako videohra. Pravý pahýl Croizona se připevní ke speciálnímu joysticku, kterým ovládá rychlost a směr. Levým zbytkem ruky řadí a ovládá světla.

Mecenáš z Kataru

Croizonovi chybělo 100 tisíc eur, když odjel trénovat do Maroka. Tam potkal dvojnásobného dakarského vítěze a olympijského medailistu Násira Al Attíja. Bohatého katarského šejka, který měl o startu handicapovaného jezdce jasno. "Je nemyslitelné, abys na Dakaru nejel!"

Nic mu tedy nebránilo vyrazit na start 8 800 kilometrů dlouhé rallye. I když nejede na výsledky, ale na dokončení, nachází se po páté etapě na 48. místě. Což je přibližně v půli celého startovního pole. Dakar je pro něj poselstvím. "Poselstvím, které je určené pro každého, ať už je zdravotně postižený, nebo ne: Přestaňte si stěžovat a dělejte to, co chcete. A třeba se to povede. Stejně jako jsem se já kdysi rozhodl, že se nevzdám."

Po fyzické stránce si Croizon věří. Nejvíce zatěžuje pravé rameno. Pokud vydrží to a technika, je přesvědčený o úspěchu jeho cesty.

14. leden. Datum, které možná Croizonovi změní život. Pokud dorazí do cíle v Buenos Aires, bude moci začít pracovat na dalším cíli a snu každého malého kluka. Podívat se na Měsíc. Kroky života jsou nevyzpytatelné. A i nehoda, která vás připraví téměř o všechno vám může nabídnout něco, co byste jinak nikdy nedokázali. 

Philippe Croizon es un piloto del Dakar con una inspiradora historia que contar: compite sin ninguna de sus extremidades pic.twitter.com/l8adulmoLx

- La Tercera (@latercera) 6. ledna 2017